O lesních včelařích

První zmínka o včelařství v lesích pochází z roku 1057 a byla zachycena v zakládací listině litoměřické kapituly. Lesní včelaři vybrali si v rozsáhlých lesích příhodné stromy, jež si známkovací sekerou označili a časem vyhloubili. Stromy ty byly od lesních zřízenců chráněny a brtník, jenž je osadil, platil z nich jisté dávky, buď medem, voskem, nebo i penězi.

Další

Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě

Kalamita lýkožrouta smrkového v České republice v posledních několika letech ustupuje a objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit, meziročně významně klesá. Je to nejen díky průběhu počasí, ale také díky zásadním úpravám v postupech ochrany lesa. Na jejich vývoji se podílejí i odborníci z Biologického centra AV ČR (BC AV ČR), kteří dlouhodobě spolupracují s Lesy České republiky a zpřesňují poznatky o chování kůrovců. Nové výzkumné výsledky se uplatňují v lesnické praxi jak v tuzemsku, tak i v zahraničí.

Další

Vědci odhalili tajemství symbiotických vztahů mezi houbami a brouky

Výzkumný tým z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR přinesl nové poznatky o symbiotickém vztahu mezi ambróziovými houbami a kůrovci. Studie, publikovaná v časopise Fungal Ecology, odhaluje, jak metabolity produkované houbou Geosmithia eupagioceri ovlivňují růst bakterií, hub, hlístic a roztočů, a tím pomáhají broukům přežít v jejich přirozeném prostředí. Překvapivě šlo o látky využívané člověkem ke konzervaci potravin.

Další

KONSPIRAČNÍ TEORIE: Výbuch sopky Mount St. Helens – kam se poděli popálení sasquatchové?

Ničivá erupce sopky Mount St. Helens je dodnes námětem mnoha dokumentů, filmů i odborných článků. Události dne 18. května 1980 dodnes vzrušují veřejnost. Sopka tehdy vzala mnoho životů vlivem neočekávaných okolností, její destrukce je dodnes ukázkou šokující síly přírody. Aby toho však nebylo málo, lidé si vytvořili okolo této katastrofy další příběh ve spojení se stvořeními zvanými sasquatchové nebo tzv. bigfooti. Jakkoliv neuvěřitelně to zní, našli se lidé tvrdící, že kromě popálených lidí se v okolní poničené divočině našli ještě tito tvorové.

Další

Buky, smrky či dřeviny odjinud. Vědci řeší, jakým stromům patří v Česku budoucnost

Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se se změnami podmínek, konstatuje lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, zároveň ale zpochybnil budoucnost buku.

Další

Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby

V Poodří žijí jen samečci skokana zeleného a žádné samičky. Přesto se tyto žabky dále rozmnožují, a to za pomoci partnerek jiného druhu. Pozoruhodnou reprodukci bez míchání genetické informace od obou rodičů aktuálně potvrdili vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR také u dalšího druhu skokana, který se vyskytuje ve Francii a Španělsku. Fenomén popsali v časopise Genome Biology and Evolution.

Další

Hmyzem roku jsou samotářské včely

Česká společnost entomologická vyhlašuje v roce 2024 Hmyzem roku samotářské včely. Veřejnost chceme seznámit s jejich krásou a významem, ale také poukázat na problematiku úbytku těchto volně žijících opylovačů. V ČR žije okolo 580 druhů samotářských včel. Jejich svět je vskutku fascinující, plný barev, tvarů i vůní. Patří sem hedvábnice, pískorypky, čalounice nebo třeba ploskočelky. Některé samotářky překvapí i svou velikostí – temně černé drvodělky dosahují délky přes dva centimetry, drobná nicotěnka nejmenší naopak dorůstá jen pár milimetrů. Mnohé druhy jsou pestře zbarvené či pronikavě voní, jedny hnízdí v dutých stoncích a další zase v ulitách hlemýžďů. Pojmem „samotářské včely“ se zjednodušeně označují volně žijící druhy včel, řada z nich však žije velmi společenským životem. Některé, třeba dobře známí čmeláci, dokonce tvoří sociální společenství s dělnicemi a královnou. Jiné druhy naopak vsadily na parazitismus a chovají se jako kukačky v hnízdech jiných druhů včel.

Další

Erupce na Islandu pokračují

Včera večer ve 21:23 (16. března 2024) došlo na poloostrově Reykjanes k další erupci. Puklina, ze které vytéká láva se otevřela ve stejné oblasti jako 8. února, tedy mezi kopci Hagafell a Stóra-Skógfell a je dlouhá přibližně 3.5km. Podle odborníka na přírodní hrozby Bjarki Kaldalóns Fris (IMO – Islandský meteorologický institut) je erupce výjimečná tím, že jí předcházela velmi slabá seismická aktivita a nebylo možné ji s dostatečným předstihem předpovědět. Evakuace termálních lázní Modrá laguna a Grindavíku probíhala až po jejím počátku. Včerejší erupce je doposud nejmohutnější ze všech v dané oblasti. Láva proudí přibližně rychlostí 1.5km/h a blíží se k ochranným bariérám, které na severu chrání město Grindavík. To je kompletně evakuováno. Podle islandského meteorologického institutu je možné, že láva doputuje až k moři východně od Grindavíku pokud erupce výrazně nezeslábne.

Další

Dva světové unikáty v jediné rezervaci. Z Milovic se stala výkladní skříň české ochrany přírody

Ekologická obnova nížinné krajiny: přirozená pastva velkých kopytníků v hotspotu biodiverzity

Biologické centrum AV ČR

Hned dvěma světovými unikáty se může pochlubit milovická rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Díky využívání zkušeností ze zahraničí se stala první rezervací na světě, kde se vyskytují všechny tři klíčové skupiny velkých kopytníků Evropy, tedy zubr evropský, divoký kůň a zpětně šlechtěný pratur. Kromě toho je v současnosti jediným místem na světě, kde se prokazatelně vyskytuje vzácný korýš hrotnatka neočekávaná. Tento druh perloočky objevili překvapení vědci v loňském roce při výzkumu tůní, které svojí činností udržují právě velcí kopytníci.

Další