Paměť novin

Paměť novin – aplikace, která umožňuje sémantické vyhledávání ve starých novinách z přelomu 19. a 20. století. Jedná se o prototyp určený k testování, minulý týden zpřístupněný účastníkům konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2024.

Další

Knižní tip: Moc a pokrok (Tisíciletý boj o technologii a prosperitu)

Tuto knihu jsme napsali, abychom ukázali, že pokrok není nikdy automatický. Dnešní pokrok opět obohacuje malou skupinu podnikatelů a investorů, zatímco většina lidí je bezmocná a má jen malý prospěch, říkají autoři Daron Acemoglu (ekonom, profesor na MIT a držitel několika významných ocenění) a Simon Johnson (profesor na Sloanově škole na MIT, bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu).

Další

Přiznání iluminátů

Jazyk a myšlení jsou vzájemně provázané. To je ostatně i hlavní důvod, proč dlouho bývalo tabu překládat svaté knihy. Přečtete si například, že nemáte nechat čarodějnici naživu, ale po tisících upálených nebožaček zjistíte, že váš překlad Bible z hebrejštiny byl zavádějící. A že většina těch děvčat na košťatech zemřela neprávem, protože jste měli upalovat jen bylinkářky. Mnohem větší lingvistické mrzení ale nastává u magických knih, kde má slovo přímý vliv na realitu. Pokud někdy začnete fušovat do okultní translatologie a zároveň si chcete ušetřit řadu potíží (což se tedy s magickou praxí prakticky vylučuje, ale nechme to být), možná byste měli vědět, že:

Další

Od dezinformací k tragédii: Epidemie spalniček na Samoe jako varování světu

V roce 2019 se tichomořský ostrovní stát Samoa stal dějištěm jedné z nejtragičtějších epidemií spalniček posledních let. Nemoc, která je v zemích s vysokou mírou proočkovanosti považována za téměř eradikovanou, se zde rozšířila s devastujícími následky. Epidemie ukázala, jak zásadní je vliv očkování na zdraví populace a jak snadno mohou dezinformace ohrozit lidské životy.

Další

Lukáš Hána: FILOZOFICKÉ BŘITVY – odsekněte nepodstatné od důležitého

Je fajn mít informace. Jestli si na něco dneska nemůžeme stěžovat, tak je to jejich nedostatek. Naopak nás často trápí spíš to, že je jich moc, a navíc si ještě kolikrát protiřečí a vzájemně odporují. Prostě není snadné se v tom všem vyznat a je toho na nás někdy příliš. V takovou chvíli můžeme mít chuť se vykašlat na snahu přijít na to, jak je to ve skutečnosti. Možná vás podobně znechutily hádky politiků, ve kterých se navzájem obviňují, kdo za co může, nebo jak to tedy je s tím očkováním, globálním oteplováním apod. Jestli vám ze všech těch tvrzení jde hlava kolem, tak pro vás mám dobrou zprávu.

Další

Politická příslušnost přebíjí pravdu při konzumaci zpráv

Rafinovaný výzkum demografického vzorku Američanů, kteří si mysleli, že se podílejí na zkoumání paměti a komunikace, odhalil, že lidé bez ohledu na politický světonázor, vzdělání nebo schopnost uvažovat velmi výrazně politicky filtrují zprávy, které se k nim dostanou. Nejhorší jsou ti, kteří považují sami sebe za nejvíce objektivní.

Další

Ovlivní konverzační umělá inteligence mezilidské vztahy?

Jednou z důležitých vlastností velkých jazykových modelů generativní umělé inteligence je její schopnost konverzovat s námi prostřednictvím přirozeného lidského jazyka. To přirozeně vede k tomu, že si tyto AI nástroje personifikujeme a dáváme jim lidské vlastnosti – je to náš virtuální asistent, persona, kamarád, pomocník a v mnoha případech i společník. AI konverzační nástroje tak zdatně konkurují živým lidem a je otázkou, zda v blízké budoucnosti skutečně velkou část lidské konverzace nevytlačí – AI se s námi totiž nehádá, omlouvá se, není konfliktní, nevybuchuje emocemi, motivuje nás, chválí nás, není agresivní, nemusíme se jí omlouvat apod.

Další