V moderní době máme k dispozici více vědeckých poznatků než kdy dříve. Přesto se ve společnosti stále setkáváme s lidmi, kteří věří konspiračním teoriím, popírají existenci virů, považují vakcíny za nebezpečné nebo se nechávají obalamutit podvodníky, a to i tehdy, když jsou jim předloženy jasné důkazy o opaku. Proč tomu tak je? Jedno z hlavních psychologických vysvětlení nabízí koncept kognitivní disonance.
Category Archives: Mediální výchova
Droga jménem „Gábina“
Noční směna na urgentu, záchranka nám avizuje zásah v privátním wellness a přiveze nám dva mladé pacienty v bezvědomí…
Nové nebezpečí od META
AI „uživatelé“ na sociálních sítích: Meta testuje novou éru digitální komunikace
Společnost Meta plánuje v příštích letech zaplnit své sociální sítě uživateli generovanými umělou inteligencí (AI). Tyto AI uživatelské účty by mohly mít vlastní profily či stránky, sdílet obsah a komunikovat s reálnými lidmi – podobně jako běžní uživatelé. Tento krok má na sítě přilákat mladší publikum a zvýšit zapojení uživatelů na platformách jako Instagram a Facebook.
Fooled by Randomness: The Hidden Role of Chance in Life and in the Markets
Často si myslíme, že úspěšní lidé si svůj úspěch tvrdě vydřeli a že je „zasloužený“. Nejde však o nic víc, než o kapitalistickou esoteriku, která v konfrontaci s reálným světem neobstojí ani vteřinu.
Průvodce mediální etikou
Až do šedesátých let dvacátého století se problém mediální etiky redukoval na otázku objektivity. Ve svém tradičním pojetí to znamenalo především důraz na funkci novináře jako informátora, nezávislého, nestranného a neutrálního mediátora faktů. Tento pohled vycházel z kritiky stranického a bulvárního tisku, senzacionalismu a propagandy a spoléhal na zjednodušené pojetí realismu, jak je formuloval např. Walter Lippmann. Novináři měli přinášet co nejpřesnější popis skutečnosti a pomáhat tak demokracii tím, že lidé budou mít jejich prostřednictvím přístup k realitě, jež je jim v jejich každodennosti vzdálená.
Efektivní ověřování faktů pomocí umělé inteligence
Umělá inteligence je často využívána k tvorbě falešných článků, fotografií i videí. V některých případech však může i pomoci. Představíme vám několik užitečných nástrojů na bázi umělé inteligence vhodných nejen k boji s dezinformacemi na síti.
Proč lidé věří v nadpřirozené jevy?
Metaanalytická studie zahrnující více než 16 000 účastníků z 11 zemí zjistila, že osoby se silnějším zmatením základních znalostí častěji věří v paranormální jevy. Tato souvislost byla zvláště výrazná u účastníků z Finska. Výzkum byl publikován v časopise Personality and Individual Differences.
Kontroverzní studie o COVIDu stažena
Studie, která vyvolala nadšení pro nyní již vyvrácenou myšlenku, že lék na malárii hydroxychlorochin může léčit COVID-19, byla odvolána – více než čtyři a půl roku po jejím zveřejnění. Článek, který byl stažen kvůli obavám ohledně etického schválení výzkumu, je druhým nejcitovanějším staženým článkem vůbec. Pro spoluautora, mikrobiologa Didiera Raoulta, který mezitím odešel do důchodu, je stažení 28. staženou prací.
Bláboly Karla Janečka versus vědecká fakta
Zdeněk Hel (* 1967), který je český biochemik, profesor imunologie a vědecký pracovník v oboru imunologie infekčních nemocí, nádorů, a vývoje vakcín působící ve Spojených státech amerických, se vyjádřil ke slovům Karla Janečka na síti Facebook.
Paměť novin
Paměť novin – aplikace, která umožňuje sémantické vyhledávání ve starých novinách z přelomu 19. a 20. století. Jedná se o prototyp určený k testování, minulý týden zpřístupněný účastníkům konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2024.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 