Na konspirační teorie narážíme na každém kroku. Lidé, kteří jim věří, propadají pesimismu a intenzivněji prožívají také ekonomickou úzkost, přestože na ně chudoba přímo nedoléhá. Vysvětlení, proč tomu tak je, je jednoduché. Tím, že věří v konspirace, nehodnotí ekonomickou situaci objektivně, a to jak na osobní úrovni, tak na úrovni země, ve které žijí.
Category Archives: Mediální výchova
Proč někteří Britové nemají rádi Donalda Trumpa?
Na portálu Quora se kdosi zeptal, proč Britové nemají rádi Trumpa. A jeden Brit na otázku s radostí odpověděl. Nejenže je to dokonale přiléhavé, ale navíc to strašlivě sedí i na některé figurky evropské, tedy i české, politické scény (ano, Andy, koukám na tebe!). Tak tedy:
Proč někteří Britové nemají rádi Donalda Trumpa?
Kognitivní disonance: Proč lidé věří konspiračním teoriím i navzdory důkazům?
V moderní době máme k dispozici více vědeckých poznatků než kdy dříve. Přesto se ve společnosti stále setkáváme s lidmi, kteří věří konspiračním teoriím, popírají existenci virů, považují vakcíny za nebezpečné nebo se nechávají obalamutit podvodníky, a to i tehdy, když jsou jim předloženy jasné důkazy o opaku. Proč tomu tak je? Jedno z hlavních psychologických vysvětlení nabízí koncept kognitivní disonance.
Co je kognitivní disonance?
Droga jménem „Gábina“
Noční směna na urgentu, záchranka nám avizuje zásah v privátním wellness a přiveze nám dva mladé pacienty v bezvědomí…
Nové nebezpečí od META
AI „uživatelé“ na sociálních sítích: Meta testuje novou éru digitální komunikace
Společnost Meta plánuje v příštích letech zaplnit své sociální sítě uživateli generovanými umělou inteligencí (AI). Tyto AI uživatelské účty by mohly mít vlastní profily či stránky, sdílet obsah a komunikovat s reálnými lidmi – podobně jako běžní uživatelé. Tento krok má na sítě přilákat mladší publikum a zvýšit zapojení uživatelů na platformách jako Instagram a Facebook.
Fooled by Randomness: The Hidden Role of Chance in Life and in the Markets
Často si myslíme, že úspěšní lidé si svůj úspěch tvrdě vydřeli a že je „zasloužený“. Nejde však o nic víc, než o kapitalistickou esoteriku, která v konfrontaci s reálným světem neobstojí ani vteřinu.
Průvodce mediální etikou
Až do šedesátých let dvacátého století se problém mediální etiky redukoval na otázku objektivity. Ve svém tradičním pojetí to znamenalo především důraz na funkci novináře jako informátora, nezávislého, nestranného a neutrálního mediátora faktů. Tento pohled vycházel z kritiky stranického a bulvárního tisku, senzacionalismu a propagandy a spoléhal na zjednodušené pojetí realismu, jak je formuloval např. Walter Lippmann. Novináři měli přinášet co nejpřesnější popis skutečnosti a pomáhat tak demokracii tím, že lidé budou mít jejich prostřednictvím přístup k realitě, jež je jim v jejich každodennosti vzdálená.
Efektivní ověřování faktů pomocí umělé inteligence
Umělá inteligence je často využívána k tvorbě falešných článků, fotografií i videí. V některých případech však může i pomoci. Představíme vám několik užitečných nástrojů na bázi umělé inteligence vhodných nejen k boji s dezinformacemi na síti.
Proč lidé věří v nadpřirozené jevy?
Metaanalytická studie zahrnující více než 16 000 účastníků z 11 zemí zjistila, že osoby se silnějším zmatením základních znalostí častěji věří v paranormální jevy. Tato souvislost byla zvláště výrazná u účastníků z Finska. Výzkum byl publikován v časopise Personality and Individual Differences.
Kontroverzní studie o COVIDu stažena
Studie, která vyvolala nadšení pro nyní již vyvrácenou myšlenku, že lék na malárii hydroxychlorochin může léčit COVID-19, byla odvolána – více než čtyři a půl roku po jejím zveřejnění. Článek, který byl stažen kvůli obavám ohledně etického schválení výzkumu, je druhým nejcitovanějším staženým článkem vůbec. Pro spoluautora, mikrobiologa Didiera Raoulta, který mezitím odešel do důchodu, je stažení 28. staženou prací.