Zapomenutá historie

Josef Rezler vypráví o svém boji proti vlastní negramotnosti i negramotnosti okolí, těžké hradbě nevzdělanosti i pronásledování mocnářstvím. Jako sociální demokrati se snažili zakládat odbory, spolky pro podporu vzdělanosti i dotýkat se jiných sociálních témat. Později skončili ve vězení i ve vyhnanství. Kniha je psána velmi emotivně a sugestivně a čtenáře skutečně vtáhne do pocitů bolesti a nespravedlnosti. I tak je však nutné zachovat si odstup a kritické myšlení a výpověď srovnávat s dalšími historickými prameny. I když není možné Josefa Rezlera v žádném případě obvinit ze lži, je nutné mít na paměti účel jeho vyprávění a to byla také politická činnost. I tak však knihu doporučuji jako jednoduchý a čtivý vhled do již pozapomenuté části našich dějin.

Další

Osvětová činnost v pohřebnictví

Knihy žertovných příhod z temných a neznámých odvětví jsou vždy vítané a populární. Po hahaha historkách z letectví jsou určitě dalším oblíbeným tématem hahaha historky z pohřebnictví. Vždyť kde může být lepší líheň černého humoru a super historek, než kolem mrtvol!

Další

Výlet rodáků z Mníšku pod Brdy do barokního areálu Skalka

První stavbou na skalnaté vyvýšenině nad Mníškem byl kostelík sv. Maří Magdalény, vybudovaný v letech 1692-1693 stavitelem Kryštofem Dienzenhoferem. Kostelík byl postaven na náklady Serváce Ignáce Engela z Engelsflussu. Stavební dozor měli Jan Rektoris a Benedikt Spinner z Mníšku. Vzorem pro vybudování kostelíka byla kaple ve francouzském Aix en Provence, kde sv. Maří Magdaléna dlela na pokání. Zvláštností těchto staveb jsou vnitřní omítky napodobující krápníkovou jeskyni. Původní podlaha byla dlážděna oblázky z nedaleké řeky Berounky.

Další

Lekce Alfonsiny Strady

Alfonsina Strada byla první ženou, která se zúčastnila závodu Giro d’Italia, a to v době, kdy byla nerovnost mezi pohlavími velmi výrazná.

Dne 6. dubna 1924 se v Itálii konaly parlamentní volby, v nichž měli volební právo pouze plnoletí občané mužského pohlaví. Skutečnost čistě mužského složení volebního orgánu (který měl odměnit Benita Mussoliniho) neslouží ani tak ke zdůraznění – pokud to vůbec bylo potřeba – zaostalosti italské společnosti po první světové válce, jako spíše k vysvětlení výjimečnosti toho, co se mělo stát o měsíc později. Desátého května totiž odstartoval dvanáctý ročník Giro d’Italia a mezi jeho účastníky byla i žena (i když to zpočátku věděl jen málokdo): jmenovala se Alfonsa Rosa Maria Moriniová, provdaná za pana Stradu a známá prostě jako Alfonsina Strada. Cesta, která tuto ženu přivedla k účasti na nejvýznamnějším cyklistickém závodě Itálie, začíná už dávno předtím.

Další

Mrtví, navždy slavní a ti druzí

Knihy obsahující medailonky slavných osobností napříč dvacátým století se stále těší velké popularitě. Kladou si za úkol jednoduše připomenout co nejvíce jmen spjatých se zábavním průmyslem. Kniha Adiny Janovské Tajnosti slavných s podtitulem Zákeřnosti osudu připomíná několik desítek jmen hlavně televizní zábavy a také zpěváků. Její rozsah sice nesahá až do období filmu první republiky, ale dosahuje až do dnešních dnů. Kniha se čte příjemně a oceňuji připomenutí dnes již zapomenutých nebo téměř neznámých osudů. Problém však vidím v nostalgickém pojetí knihy, kdy není dán důraz i na tragičtější část života slavných.

Další

Pojďme rozbít nějaké modly

Jan Zábrana byl velkou postavou naší literární scény. Byl mu vyměřen pouze krátký čas na tomto světě, o to významnější je jeho dílo. Básník, spisovatel, překladatel a hlavně člověk. Může to všechno znít jako klišé, ale v tomto případě není.

Další

Můj děda byl nacista

Narodil se v roce 1924. Když Hitler převzal moc, bylo mu 9 let. Do války šel v šestnácti.

Jako dítě jsem s ním a babičkou trávil hodně času. Dva roky jsme bydleli vedle nich a později jsme je navštěvovali téměř každý týden. Se sestrou jsem u prarodičů přespával. Jezdil jsem s ním lyžovat a vzal mě na dostih a jednou jsme spolu letěli vrtulníkem.

Další

Skalka u Velimi – doklad pravěkého dobývání

23. epizoda ArcheoPodcastu se věnuje významné lokalitě z doby bronzové, kterou je hradiště Skalka u Velimi (nedaleko Kolína). S ní je neodmyslitelně spojeno jméno hosta rozhovoru – Miloše Vávry. Jako terénní archeolog v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech strávil na lokalitě úctyhodných 30 let! V 90. letech na místě působila i britská expedice pod vedením A. Hardinga.

Další

Šikana a ztráta času

Šikana a ztráta času. Tak by se daly shrnout vzpomínky většiny pamětníků z vojny, které představuje kolektivní monografie „Mezi pakárnou a službou vlasti. Základní vojenská služba v letech 1968–2004“ editora Jiřího Hlaváčka.

Další