Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
V časopise Science právě vychází studie týkající se obchodu s luskouny a genetickou detekcí jejich původu. Spoluautorkami mezinárodní studie jsou vědkyně dvou fakult České zemědělské univerzity: Barbora Černá Bolfíková, Ph.D., a její doktorandka Iva Bernáthová z Fakulty tropického zemědělství a doktorandka Fakulty životního prostředí Markéta Swiacká. Vědecký časopis Science je považován za jeden z nejprestižnějších na světě.
Mezinárodní tým odborníků prostudoval více než 100 genomů magické houbičky, lysohlávky Psilocybe cubensis. Jejich cílem bylo zmapovat vliv domestikace a kultivace na tuto pozoruhodnou plodinu.
Badatelé věří, že jejich výzkum, který nedávno publikoval časopis Current Biology, podpoří vznik nových kultivarů lysohlávky.
Z výzkumu vyplynulo, že komerční kultivary lysohlávky kvůli domestikaci postrádají genetickou diverzitu. Naopak australské populace lysohlávky rostoucí v přírodě jsou geneticky mnohem pestřejší. Jejich genomy mají i unikátní varianty genů, které těsně souvisejí s produkcí látky, kvůli které se tato lysohlávka pěstuje – psilocybinu.
Vědcům z Univerzity v Edinburghu se podařilo upravit bakterii Escherichia coli tak, aby dokázala účinně přeměnit odpad z polyethylentereftalátu (PET) na kyselinu adipovou. Tato kyselina se obvykle vyrábí z fosilních paliv pomocí energeticky náročných procesů a používá se k výrobě nylonových materiálů, léků a aromat.
Výzkumný tým vedený vědci ze City University of Hong Kong a University of Hong Kong oznámil pokrok v léčbě poranění míchy pomocí geneticky modifikovaných lidských nervových kmenových buněk. Ukázalo se, že specifická modulace genové exprese na určitou úroveň v hNSC (human neural stem cells) může účinně podpořit rekonstrukci poškozených nervových obvodů a obnovit pohybové funkce, což nabízí velký potenciál pro terapii u pacientů s poraněním míchy.
Necelý měsíc po prvním schválení terapie editace genomu pomocí CRISPR-Cas9 na světě vědci doufají, že tento týden získá terapie druhé povolení – tentokrát od Spojených států, které jsou známé svými přísnými regulačními orgány.
Terapie, kterou britské regulační orgány schválily 16. listopadu, vyřazuje gen jako prostředek léčby genetické poruchy krve zvané srpkovitá choroba. Řada dalších terapií CRISPR-Cas9, které fungují na stejném principu, je v klinických zkouškách jako léčba řady onemocnění.
Jakkoli jsou tyto terapie sofistikované, jsou teprve na začátku.
Na světě žije 2,1 milionu popsaných živočišných druhů. Zhruba čtvrtině však hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Jsou ta s pestřejší skladbou odolnější?
Vesmírná loď Nostromo míří z mise zpět na Zemi. Astronauti zrovna večeří a živě klábosí. Najednou se jeden z nich začne dávit a nevypadá zrovna, že by mu jen zaskočila kukuřice. Vmžiku se zmítá na stole v hrozivých křečích. Po pár vteřinách se mu z břicha vynoří hlava neznámého stvoření… A jakmile se tvor před zraky zděšené posádky vyklube z již bezvládného lidského těla celý, hned mizí v útrobách lodi, kde číhá na další oběti.
Skupina Adama Bajgara z Katedry molekulární biologie a genetiky PřF JU vyvinula metodu pro separaci živých imunitních buněk octomilek, která je založena na podání magnetických nanočástic vyvinutých ve spolupráci s VŠCHT.
Jelikož tato metoda funguje na bázi rozpoznání a následné fagocytózy těchto nanočástic imunitními buňkami, představuje metodu aplikovatelnou na jakýkoli nemodelový druh hmyzu. Takto separované buňky jsou získány v dostatečném množství a kvalitě pro jejich následné studium, například pro analýzu genové exprese nebo analýzu jejich metabolitů.
Americká FDA má rozhodnout, zda povolí první využití editace genomu pomocí CRISPR/Cas9 k léčbě srpkovité anémie. Tímto onemocněním trpí celosvětově přes sedm milionů lidí. Americká léková agentura tak čelí rozhodnutí, zda povolit genovou terapii, jež má potenciál pomoci velkému množství pacientů, ale zároveň nejsou ještě plně popsány její dopady a důsledky.
Kam vede přírodní výběr současné lidstvo? K horšímu zdraví, nižšímu vzdělání a chudobě. Britsko-nizozemská studie potvrdila, že se člověk stále ještě nevymanil z přirozeného výběru. Ten postrkává současnou britskou společnost nežádoucím směrem. Konkrétně k horšímu zdraví, nižšímu zdělání a nižším příjmům.
Ukázka z knihy Sedm dcer Eviných z roku 2004 Bryana Sykese. Ukázku načetli herci Zdena Sajfertová a Jaroslav Someš.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka