Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Brněnští botanici objevili při výzkumu rostlinného genomu překvapivý trend. Na základě předchozích studií očekávali, že velikost genomu, která zásadně ovlivňuje růst rostlin, se bude zvětšovat od rovníku k pólům. Výzkum ale ukázal významné rozdíly mezi severní a jižní polokoulí, které jsou dány tím, jak velikost genomu ovlivňuje rozšíření rostlin ve vztahu k místnímu klimatu.
Průlomová studie publikovaná v časopise Nature Biotechnology počátkem tohoto roku nastiňuje velmi slibné nové přístupy léčby akné a jiných kožních onemocnění. K léčbě využívá genetických úprav běžných nepatogenních bakterií kožní mikrobioty.
Karafiáty modré barvy představují první geneticky modifikované květiny, které byly uvedeny na trh. Jedná se o víceletou rostlinu (𝐷𝑖𝑎𝑛𝑡ℎ𝑢𝑠 𝑐𝑎𝑟𝑦𝑜𝑝ℎ𝑦𝑙𝑢𝑠), u které je genetická modifikace z hlediska dlouhodobého výnosu výhodnější než u jednoletých rostlin.
Křídovitost zrn (tj. zrna s neprůhlednou částí nacházející se v jinak průsvitném bílém endospermu rýže, která má volnou strukturu kvůli neúplné akumulaci škrobu a bílkovin) je při pěstování rýže velkým problémem – je klíčovým faktorem určujícím její kvalitu a cenu. Ovlivňuje výnos při mletí a vlastnosti při vaření, což v konečném důsledku snižuje tržní hodnotu rýže. Významný vliv na křídovitost zrna má tepelný stres, konkrétně vysoké noční teploty.
Vysoké teploty, sucho, nedostatek živin… Klimatické změny ovlivňují také rostliny. Jak se mohou adaptovat, aby přežily v nových podmínkách? Mezinárodní tým pod vedením vědců z Botanického ústavu AV ČR prokázal, že se klonální rostliny mohou přizpůsobit změně klimatu, aniž by změnily svoji DNA. Umožňuje jim to epigenetická paměť. Výsledky studie publikoval časopis New Phytologist.
Stále existuje mnoho vážných onemocnění, která jsou způsobena jednou nebo dvěma genovými mutacemi, ale zároveň pro ně neexistuje dostatečná léčba. Tento fakt přivádí vědce už dlouhé roky na myšlenku, zda by nebylo možné léčit pacienty změnou DNA pomocí editace genů. Z tohoto důvodu byl pro ně velkým krokem vpřed objev technologie CRISPR-Cas v roce 2012.
V celosvětové studii vedené vědci z UCL bylo nově identifikováno více než 200 genů spojených s depresí.
Výzkum publikovaný v časopise Nature Genetics odhalil v první rozsáhlé celosvětové studii genetiky závažné deprese více než 50 nových genetických lokusů (lokus je specifická pozice na chromozomu) a 205 genů, které souvisejí s depresí.
Ve svých mnoha variantách jsou rajčata jednou ze světově nejoblíbenějších a nejrozšířenějších plodin současnosti. Nad čím se však již běžný konzument příliš nezamýšlí je, jak zamotaná cesta změn a mutací genetického materiálu přivedla rajčata k jejich dnešní podobě, jíž vděčí za svou popularitu. Více než tisíciletá evoluce rajčat s sebou přinášela přirozené mutace. Poté však do hry vstoupil člověk, jehož počínáním došlo v průběhu staletí k pečlivé pěstitelské selekci rajčat specifických vlastností a charakteristik dle naší chuti; tedy jakési rajčatové domestikaci. Dnes přichází zlom podobný, máme k dispozici revoluční technologii úpravy genomu CRISPR, která nám umožňuje vytvářet velmi specifické mutace rajčat a dalších plodin, a ještě více vylepšovat jejich vlastnosti.
Neandertálci, kteří zmizeli z archeologických záznamů zhruba před 40 000 lety, jsou považováni za vlastní živočišný druh, za naše nejbližší evoluční příbuzné. Víme, že v Evropě žili ještě předtím, než do ní dorazili Homo sapiens.
Jsou ale opravdu jiným druhem?
Ztrátu protivirového genu zvaného tetherin se u několika ptačích druhů podařilo popsat týmu z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Včetně krocana divokého, který je hojně chován v hospodářství. Nález je překvapivý, protože se jedná o první popis evoluční ztráty tohoto důležitého protivirového mechanismu u obratlovců.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka