Category Archives: Biologie

Transport polypeptidů přes cytoplazmatickou membránu

Klíčovou roli v transportu proteinů hraje dynamické spřažení rychlé dynamiky membránového kanálu s pomalou hydrolýzou ATP.

Vědecký pracovník fakulty Dr. Tomáš Fessl vedl výzkumný projekt, který prokázal klíčovou roli rychlé dynamiky proteinů v mechanismu jejich transportu přes membrány. Výsledky, které byly publikovány v lednovém čísle časopisu EMBO, byly získány ve spolupráci s týmy z University of Bristol (prof. Ian Collinson) a University of Leeds (prof. Sheena Radford, FRS) a podíleli se na nich místní vědci Dr. Joel Crossley a Prof. Roman Tuma. 

Další

Jak vznikla hmyzí křídla?

To je otázka, která představuje dosud nevyřešenou záhadu evoluce hmyzu.

Navzdory dlouholetému výzkumu stále není zcela jasné, z jaké tělní struktury se hmyzí křídla vlastně vyvinula a jaká byla jejich původní funkce, když ještě nebyla dost dokonalá na zvládání aktivního letu.

Odpovědi na tyto otázky hledali i vědci z Biologického centra AVČR v nově objevených prvohorních zkamenělinách starobylé skupiny hmyzu.

Další

Detektivka na Antarktidě

Která poušť je na světě největší? Antarktida – to je správná odpověď na tenhle chyták. Tento nehostinný, a také nejméně obydlený kontinent, ale býval zeleným rájem pro život. Dříve bychom na něm našli obratlovce i rostliny, což je doloženo velkým počtem jejich fosilií. Jak to ale bylo s hmyzem je otázka, protože jejich fosilií je na tomto kontinentě opravdu poskrovnu. To ale neznamená, že se na Antarktidě nemohli vyskytovat. Jak to tedy bylo, zkoumal Vít Sýkora z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Další

Jak se měří inteligence? Dá se spočítat genialita?

Inteligence je podle definice dispozice pro myšlení, učení a adaptaci, projevuje se intelektovým výkonem. Ačkoliv by se mohlo zdát, že něco takového je obtížně měřitelné, lidstvo se o to už nějakou dobu se střídavými úspěchy pokouší.

V druhé polovině 19. století psychologové věřili, že existuje přímá souvislost mezi velikostí lebky a inteligencí. To zpopularizovalo kraniometrii, vědu zabývající se měřením lebek. Myšlenka, že „míra inteligence souvisí s velikostí lebky nebo hmotností mozku“, vedla francouzského antropologa Pierra P. Brocu (1824–1880) k tomu, že vážil mozky zemřelých velikánů.

Ovšem když náhodou nebyl mozek k dispozici, vypomohl si tím, že lebku zemřelého vyplnil olověnými broky a určil váhu podle nich.

Další

Mikrosvět kůže

Složení bakterií na zdravé kůži je u každého člověka jedinečné. Je ovlivněno řadou faktorů, které mohou snadno narušit rovnováhu mikroorganismů.

Stejně jako střeva je i zdravá kůže osídlena složitým souborem mikroorganismů, jako jsou bakterie, houby (kvasinky, plísně), viry nebo roztoči. Nejpočetnější skupinou mikroorganismů na kůži jsou bakterie (106 až 109 bakterií/cm2 u člověka). Přítomnost těchto drobných souputníků významně ovlivňuje správnou funkci kůže a celého organismu.

Další

Houba sluka svraskalá v boji proti vybraným včelím patogenům

Skupina Aleny Krejčí z Katedry molekulární biologie a genetiky PřF JU otestovala účinek houby sluky svraskalé (Cortinarius caperatus) proti vybraným včelím patogenům.

Zjistili, že alkoholový extrakt z této houby přidaný do včelího krmení potlačuje rozvoj infekce viru deformovaných křídel, který je v našich podmínkách jedním z hlavních faktorů způsobujících úhyny včel. Antivirový účinek sluky svraskalé byl otestován nejen v laboratorních podmínkách, ale také v kmenových včelstvech, čímž je studie unikátní a prakticky aplikovatelná.

Další

Hlubokomořské pytlíky vody

Jak jsou některé rostliny, ryby, žraloci a korýši schopni přežít několik kilometrů pod hladinou oceánů – v hloubce, kde je teplota vody velmi nízká, nedostatek světla, ale především vysoký hydrostatický tlak?

Jakým způsobem se tyto organismy adaptovaly na tamní podmínky, především na odolnost vůči tlaku?

ptá se Martin Löffelmann, Olomouc

Další

Co mají společného raci v českých řekách a v tureckém jezeře?

Naděje pro turecké chovy raků

Kolikrát jste již slyšeli, že za dřívějších dob bývaly řeky plné raků? A ať se díváte, jak se díváte, nikdy jste žádného raka neviděli? I dnes jsou místa v ČR, kde je raků spoustu, nejde ale bohužel jen o ty samé druhy, jako dříve. Původní rak říční (Astacus astacus) je dnes již kriticky ohroženým druhem. Mohou za to mimo jiné zavlečené druhy raků, které jsou odolné na jimi přenášený račí mor a zároveň mají vysoký rozmnožovací a odolnostní potenciál. Problematikou infekce raků račím morem se zabývala recentní studie, na které pracoval i Adam Petrusek a jeho kolegové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Další