Genetická revoluce v laboratoři?

Vědci z Japonska poprvé úspěšně odstranili třetí chromozom 21 u buněk s Downovým syndromem pomocí technologie CRISPR-Cas9. Upravené buňky následně vykazovaly normalizovanou genovou expresi, zlepšený růst i metabolickou aktivitu.

Další

Antivax lobby z Bílého domu: USA se obrací zády k alianci, která zachránila 17 milionů životů

Spojené státy zřejmě ukončí finanční podporu Globální agentury pro vakcíny, která za posledních 20 let zachránila životy 17 milionů dětí po celém světě. Na summitu agentury americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy prohlásil, že byla zanedbána otázka bezpečnosti vakcín, a bez změny přístupu Spojené státy neposkytnou původně slíbených 1,2 miliardy dolarů.

Další

CEDMO: 62 % Čechů a 57 % Slováků nepoužívá vědomě žádný nástroj generativní umělé inteligence

V digitální mediální krajině narůstá podíl obsahu vytvořeného generativní umělou inteligencí. Masová prezentace uměle generovaného obsahu, zejména na sociálních sítích, vytváří dojem, že má o těchto relativně nových příležitostech povědomí většina populace. Nejnovější šetření CEDMO však ukazuje, že alespoň občasnou praktickou zkušenost s vlastním použitím nástrojů generativní umělé inteligence má pouze 38 % Čechů a 43 % Slováků, a to zejména mladší respondenti, kteří ještě neukončili středoškolská studia.

Další

Dezinformace a nerovnost brzdí očkování dětí, varuje nová studie

Míra proočkovanosti dětí ve světě v posledních letech roste pomaleji a v některých zemích dokonce klesá, popsali vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise The Lancet. Autoři to přičítají nerovnostem v přístupu ke zdravotní péči, omezením z doby pandemie covidu-19 a také dezinformacím o očkování. Ohroženy jsou kvůli tomu miliony dětí, hlavně v nejchudších částech světa, uvádějí vědci.

Další

Stát v pasti: dopady pandemie na postoje, důvěru a chování veřejnosti

Co se stane s důvěrou veřejnosti, když udeří pandemie? Proč se někteří lidé obracejí ke zdravotnickým autoritám zády, zatímco jiní respektují opatření více? V nové studii se těmito otázkami zabývá ekonom Christian Ochsner z CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Na příkladu španělské chřipky, která vypukla po první světové válce, zkoumá dlouhodobé dopady pandemie na skepsi lidí vůči zdravotní politice států. Jeho zjištění přinášejí zásadní vhled: když nastane krize, stát se často ocitá v pasti – mezi nutností jednat a rizikem dlouhodobé nedůvěry.

Další

Strašák jménem klíště

Naneštěstí se jim na našem území velmi dobře daří, a přesto je v České republice stále extrémně nízká proočkovanost obyvatel. Klíšťová encefalitida však může způsobit velmi vážné zdravotní následky, se kterými se člověk může potýkat po zbytek života. Proč klíšťatům někdo voní více a jiný méně, nebo jaký druh klíšťat přitahují ježci? Jak klíště správně vytáhnout či kde se nacházejí místa s výrazně vyšším počtem infikovaných klíšťat? To vše se dozvíte v rozhovoru s Danielem Růžkem z Biologického centra AVČR⬇️

Další

Vědci z CEITEC odhalili molekulárního „dvojitého agenta“ v buněčné komunikaci

Vědci z C E I T E C z Masarykovy univerzity ve spolupráci s Akademií věd České republiky a Univerzitou v Řezně popsali nový mechanismus, jakým spolu uvnitř lidských buněk komunikují proteiny. Zjistili, že určitý úsek bílkoviny (tzv. ligand) se může vázat ke svému partnerskému proteinu dvěma různými způsoby a mezi těmito vazbami neustále přepíná. Tento objev zpochybňuje dosud přijímanou představu o tom, jak jsou interakce mezi proteiny regulovány, a může změnit naše chápání buněčné komunikace (signalizace). Zároveň by mohl otevřít cestu k vývoji nových terapeutických strategií zaměřených na narušenou komunikaci mezi proteiny u některých typů onemocnění.

Další