Sociální sítě nám slibovaly svobodu slova. To, co nám však poskytly, je spíše prostor, kde uměle zvyšují dosah těm nejhlasitějším hejterům a odkud proto slušní diskutéři raději odcházejí.
Category Archives: Média
Nativní reklama nebo falešný reklamní článek? Jak poznat rozdíl
Otevřeš velký zpravodajský web a uvidíš příspěvek, který vypadá jako běžný článek. Nadpis, obrázek, struktura – vše vypadá jako redakční obsah. Teprve při bližším pohledu si nahoře všimneš malého nápisu: „Reklama“. Právě tady začíná téma nativní reklamy.
Technologická společnost Palantir a její zaseknutý dráp do demokracie. Technofašismus na vzestupu?
Na začátku tohoto měsíce zveřejnila americká technologická společnost Palantir, jejíž hodnota se pohybuje v řádu miliard dolarů, na platformě X shrnutí nedávno vydané knihy svého generálního ředitele Alexe Karpa s výmluvným názvem „The Technological Republic: Hard Power, Soft Belief, and the Future of the West“.
40 let od černobylské tragédie: noc, která změnila Evropu
Když se v noci na 26. dubna 1986 rozběhl ve 4. bloku Černobylské jaderné elektrárny „rutinní“ bezpečnostní test, nikdo netušil, že se během několika minut zrodí nejznámější symbol technologického selhání 20. století. Test měl ověřit, zda dobíhající turbína zvládne krátce napájet čerpadla havarijního chlazení v okamžiku výpadku elektřiny – jenže sled chyb a rizikových rozhodnutí postupně přetavil rutinu v krizi, krizi v katastrofu a katastrofu v tragédii.
O médiích a novinářích bez morální a profesní záklopky
Tradiční společenské akce, kde se v jednom sále potkávají novináři, „tvůrci zpráv“ a nejvyšší představitelé státu, se často prezentují jako oslava svobody tisku. Autor článku Žádnému takzvanému novináři, který se v sobotu zúčastní večeře korespondentů Bílého domu, by už nikdo neměl naslouchat D. Earl Stephens ale tvrdí, že v napjaté politické atmosféře mohou tyto večery působit přesně opačně: jako symbolická kapitulace nezávislosti a zbytečná normalizace chování, které by mělo zůstat pod přísnou kontrolou médií.
Jak dát své hlavě klid a získat čas navíc: osobní produktivita a digitální hygiena s jednou „čtečkou“ na všechno
Každý to známe: ráno rychle zkontrolujete zprávy, pak „jen na minutku“ sociální sítě, do toho pár newsletterů v e‑mailu, a večer ještě YouTube a podcasty. Výsledek? Informační přetlak, roztěkanost a pocit, že jste pořád „v obraze“, ale vlastně jste celý den jen reagovali. Právě tady dává smysl moderní RSS čtečka jako Inoreader: udělá z webů, newsletterů, vybraných sociálních kanálů, YouTube i podcastů jedno místo, kde si tok informací řídíte vy – ne algoritmus.
Zákaz sociálních sítí do 16 let? Kanada přebírá pochodeň po Austrálii
75 % Kanaďanů by podpořilo úplný zákaz sociálních sítí pro děti <16 let. Mezitím Austrálie spustila světově první plošný „delay“: platformy musí zabránit účtům nezletilých a hrozí jim vysoké pokuty za nesoulad.
Rusko se odpojuje od internetu: Co se děje a proč by nás to mělo zajímat?
V posledních týdnech se v Rusku odehrává něco, co mnozí odborníci považují za milník v historii globálního internetu. Moskvu i další regiony zasáhla série rozsáhlých výpadků mobilního internetu, zpomalování komunikačních služeb a testování systémů, které mohou vést k faktickému oddělení ruského internetu od zbytku světa.
A i když se to děje tisíce kilometrů od nás, jde o vývoj, který může výrazně ovlivnit podobu budoucího internetu jako celku.
Nebezpečné psychologické hry na Facebooku v podobě emocionálně laděného obsahu produkováného „content farms“
Nový výzkum publikovaný v Computers in Human Behavior ukazuje, že AI‑generované obrázky na Facebooku mají silnou schopnost manipulovat emocemi uživatelů a využívat kognitivní zkratky, které snižují naši kritičnost při prohlížení obsahu. Studie zjistila, že nejúspěšnější jsou obrázky s nostalgickými venkovskými motivy, zanedbanými dětmi, nebo jinými vizuálně dojemnými tématy – tedy takové, které vyvolávají silné emoce a „vypínají“ racionální vyhodnocování obsahu sdělení.
Technologie jako zbraň proti ženám
Technologické platformy a zařízení jsou stále častěji zneužívány způsoby, které ženám ubližují a činí jejich digitální prostředí nebezpečným. Velké technologické firmy sice veřejně podporují ženská práva, ale v praxi vytvářejí či tolerují nástroje, které umožňují digitální násilí, sledování, obtěžování a sexualizaci žen bez jejich souhlasu. Příklady zahrnují AI nástroj Grok, který byl masově využíván k digitálnímu svlékání žen a dívek, nebo chytré brýle Meta Ray‑Ban, u nichž bylo prokázáno nežádoucí nelegitimní nahrávání žen ve stavu částečné nahoty.