Politické zásahy mohou brzdit výzkum Alzheimerovy choroby

Výzkum Alzheimerovy choroby se dostává do středu dalšího sporu o směřování americké vědy. Podle aktuálního článku deníku The Guardian byly zrušeny některé granty financující výzkum Alzheimerovy choroby a zdraví mozku na Emory University a University of Pittsburgh. Celková hodnota dotčených projektů se odhaduje na přibližně 15 milionů dolarů.

Další

Omezení cukru v prvních dvou letech života může prospět zdraví mozku i o desítky let později

Výživa v nejranějších fázích života může mít dlouhodobý vliv na zdraví mozku. Naznačuje to nová studie, podle níž měli lidé, kteří byli během nitroděložního vývoje a prvních dvou let života vystaveni nižšímu příjmu cukru, v pozdějším věku nižší riziko demence, Alzheimerovy choroby, deprese i úzkostných poruch. Výzkumníci u nich zároveň zaznamenali známky pomalejšího biologického stárnutí mozku.

Další

Vitamin D a Alzheimerova nemoc: Vyšší hladiny mohou souviset s menším množstvím toxických bílkovin v mozku

Vitamin D je dlouhodobě spojován především se zdravím kostí a imunitního systému. Nová studie však naznačuje, že by mohl hrát významnou roli také při ochraně mozku před změnami souvisejícími s Alzheimerovou nemocí. Výzkum ukazuje, že lidé s vyšší hladinou vitaminu D ve středním věku měli o mnoho let později méně patologických shluků bílkoviny tau, které patří mezi hlavní charakteristické znaky tohoto neurodegenerativního onemocnění.

Další

Nový lék proti Alzheimerově chorobě míří na protein tau. Výsledky dávají naději, ale vědci zůstávají opatrní

Po desetiletích výzkumu zaměřeného především na amyloidní plaky v mozku přichází nový směr léčby Alzheimerovy choroby. Experimentální lék diranersen (BIIB080) ukázal v klinické studii, že dokáže snížit množství problematického proteinu tau, který je úzce spojen s poškozováním nervových buněk a zhoršováním paměti. Výsledky naznačují, že by tato léčba mohla zpomalit postup nemoci, i když zatím nejde o definitivní průlom ani o lék, který by Alzheimerovu chorobu vyléčil.

Další

Různé poruchy spánku se liší i podle zasažené oblasti mozku

Chronickými poruchami spánku trpí asi 20 až 35 % populace – a ve vyšším věku až polovina všech lidí. Navíc každý dospívající nebo dospělý člověk občas zažije spánkovou deprivaci alespoň v rámci jedné noci. Není to ale zdaleka totéž a rozdíl mezi krátkodobým a dlouhodobým problémem je jasně vidět i v mozku.

Další

Narušení chování může předcházet poruchám paměti u Alzheimerovy nemoci

Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence a postupně připravuje člověka o paměť, úsudek i soběstačnost. Jednou z klíčových oblastí mozku, která je nemocí zasažena, je hipokampus – mozková struktura důležitá pro různé formy paměti a učení, včetně sociální paměti. Nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR ale ukazuje, že změny v mozku a v chování mohou nastávat mnohem dřív, než se projeví známé rozpoznávací poruchy.

Další

Lék na ranou Alzheimerovu chorobu či sprej do nosu na anafylaktickou reakci. Přelomové novinky, které loni schválila evropská agentura

Zdravotnický deník

V loňském roce doporučila Evropská léková agentura (EMA) registrovat celkem 114 léků, zatímco jen u pěti vydala negativní stanovisko. Ze schválených přípravků přitom mělo 46 novou účinnou látku, která nikdy předtím nebyla v Evropské unii povolena. Mezi nimi je řada léků, které vynikají svým přínosem k řešení potřeb veřejného zdraví nebo inovací, kterou představují. Agentura tak doporučila například první lék k léčbě časné Alzheimerovy choroby, první bezjehlovou formu adrenalinu k léčbě alergických reakcí, první léčbu nádorů spojených s von Hippel-Lindauovou chorobou a dva nové antibiotické léky k léčbě závažných infekcí. EMA také doporučila několik nových vakcín, včetně jedné na ochranu proti onemocnění Chikungunya, nové mRNA vakcíny proti onemocnění dolních cest dýchacích způsobeným respiračním syncyciálním virem (RSV), a rozšířila použití vakcíny mpox.

Další