Nová studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports ukazuje, že následky infekce SARS-CoV-2 mohou přetrvávat výrazně déle než samotné akutní onemocnění. Mezi 771 zdravotnickými pracovníky, kteří prodělali COVID-19, hlásilo 16 % přetrvávající příznaky ještě dvanáct měsíců po infekci.
Co vědci zjistili?
Výzkumníci analyzovali anonymní dotazníky zdravotnických pracovníků s doloženou předchozí infekcí SARS-CoV-2. Zajímalo je, jak často se objevují dlouhodobé zdravotní obtíže, jak se mění v průběhu času a zda jejich výskyt souvisí s věkem, pracovní pozicí nebo přidruženými nemocemi.
Celkově uvedlo 27,9 % respondentů příznaky odpovídající Long COVID alespoň v jednom ze sledovaných období. Jejich výskyt postupně klesal, což naznačuje, že u části nemocných dochází v průběhu času ke zlepšení. U významné skupiny však obtíže přetrvávaly i po roce.
Nejčastěji šlo o dlouhodobou únavu, bolesti svalů a kloubů, poruchy soustředění a problémy s pamětí. Některé jiné příznaky, například dušnost nebo poruchy čichu, v průběhu sledování ustupovaly výrazněji.
Zajímavé rozdíly se objevily také mezi profesemi. U zdravotních sester zaznamenali výzkumníci celkový výskyt Long COVID kolem 35 %. Vyšší podíl obtíží měli rovněž pracovníci s několika chronickými onemocněními. Neznamená to však automaticky, že konkrétní povolání samo o sobě způsobuje Long COVID.
Proč jsou výsledky důležité?
Zdravotníci představují specifickou skupinu zaměstnanců, kteří byli během pandemie opakovaně vystavováni infekčnímu riziku. Dlouhodobá únava, poruchy paměti nebo soustředění přitom mohou komplikovat pracovní výkon i běžný život.
Studie tak upozorňuje na problém, který nekončí odezněním akutní infekce. Pro zdravotnická zařízení může znamenat potřebu dlouhodobé podpory zaměstnanců, úpravy pracovních podmínek nebo postupného návratu do zaměstnání.
Podobným směrem ukazoval také rozsáhlejší výzkum zveřejněný v srpnu 2026 ve spolupráci s University College London. V souboru studií zahrnujících zdravotníky z různých zemí mělo po roce příznaky Long COVID přibližně 26,5 % sledovaných pracovníků. Rozdílné výsledky připomínají, jak výrazně odhady závisí na složení sledované populace a použité metodice.
Co studie nedokazuje?
Výzkum má několik důležitých omezení. Zúčastnilo se pouze 41,4 % oslovených pracovníků s předchozí infekcí, což může způsobovat výběrové zkreslení. Příznaky byly zjišťovány zpětně pomocí dotazníků, nikoli systematickým klinickým vyšetřením. Nelze proto s jistotou určit, zda všechny hlášené obtíže skutečně způsobila prodělaná infekce.
Studie přináší další důkaz, že dlouhodobé zdravotní obtíže po COVID-19 představují reálný problém, který si zaslouží pozornost. Současně ukazuje, že jejich četnost v průběhu času klesá, ale u části postižených mohou přetrvávat nejméně rok.
Zdroje: Iniciativa Sníh https://www.nature.com/articles/s41598-026-62777-9
