Uznávaný kardiolog, epidemiolog a jeden z nejhlasitějších kritiků vakcín proti COVID-19. Peter McCullough požaduje mimořádně přísné vědecké důkazy o účinnosti očkování. Současně je však spojen s prodejem doplňků stravy, jejichž deklarované účinky nebyly přesvědčivě prokázány klinickými studiemi. Jak obstojí jeho vlastní produkty, pokud na ně použijeme stejná vědecká měřítka?
Americký lékař Peter McCullough rozhodně není člověkem bez odborného vzdělání. V roce 1988 absolvoval lékařskou fakultu University of Texas Southwestern Medical School, následně se specializoval na interní medicínu a kardiologii. V roce 1994 získal na University of Michigan titul Master of Public Health se zaměřením na epidemiologii. Během své akademické kariéry publikoval řadu odborných prací, především v oblasti kardiovaskulárních a ledvinových onemocnění.
Právě jeho odborná minulost je důležitá pro pochopení kontroverzí, které ho dnes provázejí. McCullough má vzdělání v oboru, který se zabývá hodnocením zdravotních rizik, účinnosti léčby a interpretací vědeckých důkazů. Měl by tedy velmi dobře rozumět rozdílu mezi statistickou souvislostí a příčinným vztahem, významu kontrolních skupin nebo omezením jednotlivých typů klinických studií.
Během pandemie COVID-19 se však stal jedním z nejviditelnějších odpůrců očkování proti tomuto onemocnění. Ve veřejných vystoupeních opakovaně upozorňoval na možná kardiovaskulární rizika vakcín, zpochybňoval jejich účinnost a spojoval očkování s rozsáhlými zdravotními škodami a úmrtími.
Některé bezpečnostní otázky, které otevíral, jsou legitimní. Například myokarditida a perikarditida po mRNA vakcínách představují skutečné, vědecky doložené nežádoucí účinky. Jejich výskyt však automaticky neznamená, že očkování způsobuje rozsáhlou úmrtnost nebo že jeho rizika převyšují přínosy ve všech věkových skupinách. Takové závěry vyžadují rozsáhlé srovnávací studie, které zohledňují nejen rizika očkování, ale také rizika samotné infekce.
Když přestanou platit observační studie
V květnu 2025 McCullough při vystoupení před americkým Senátem tvrdil, že žádná randomizovaná, dvojitě zaslepená a placebem kontrolovaná studie neprokázala snížení hospitalizací nebo úmrtnosti díky vakcínám proti COVID-19. Následně podle zveřejněného přepisu prohlásil, že neexistuje ani platná nerandomizovaná studie, která by takový přínos doložila.
První část argumentu otevírá oprávněnou metodologickou otázku. Původní registrační studie vakcín byly navrženy především k hodnocení prevence symptomatického onemocnění a nebyly dostatečně statisticky silné k průkazu rozdílů v relativně vzácných úmrtích. Druhé tvrzení je však podstatně problematičtější. Observační studie totiž představují důležitou součást medicínského výzkumu. Umožňují sledovat účinnost a bezpečnost léčby v běžné populaci, včetně vzácných nežádoucích účinků, které nemusí být zachyceny v registračních klinických studiích.
Rozsáhlý systematický přehled publikovaný v časopise JAMA v září 2026 podle citovaného vlákna zahrnoval 155 publikací, mezi nimi 15 randomizovaných studií a 84 srovnávacích observačních studií. U osob ve věku 65 let a více byla v jedné ze zahrnutých studií odhadnuta účinnost aktualizovaného očkování proti hospitalizaci na 53 %.
Samozřejmě ani observační studie nejsou bez omezení. Mohou být ovlivněny rozdíly mezi očkovanými a neočkovanými, předchozí imunitou nebo zdravotním stavem sledovaných osob. To však není důvod k jejich automatickému odmítnutí. Je třeba posoudit kvalitu metodiky, možné zdroje zkreslení a konzistenci výsledků. A právě zde začíná zajímavý rozpor mezi McCulloughovou kritikou očkování a jeho vlastními léčebnými doporučeními.
„Detoxikace“ spike proteinu: slibná hypotéza, nebo neprokázaná léčba?
V roce 2023 se McCullough podílel na publikaci navrhující kombinaci tří látek – nattokinázy, bromelainu a kurkuminu – jako možný způsob ovlivnění přetrvávajících potíží připisovaných spike proteinu po infekci nebo očkování.
Nattokináza je enzym získávaný z fermentovaných sójových bobů, bromelain představuje skupinu enzymů pocházejících z ananasu a kurkumin je přírodní látka obsažená v kurkumě. Některé laboratorní výzkumy naznačují, že tyto látky mohou ovlivňovat určité biologické procesy. Zásadní problém spočívá v tom, že laboratorní účinek ještě neprokazuje účinnost léčby u člověka.
Pokud určitá látka dokáže v experimentálních podmínkách ovlivnit protein, neznamená to, že po spolknutí doplňku stravy dosáhne potřebné koncentrace v lidských tkáních, že odstraní údajně přetrvávající spike protein nebo že pacientovi skutečně zlepší zdravotní stav.
Dokonce i samotní autoři McCulloughovy publikace připustili, že nejsou známy optimální délka léčby ani její účinky na kvalitu života, hospitalizace či úmrtnost. Uznali také potřebu rozsáhlých randomizovaných, dvojitě zaslepených a placebem kontrolovaných studií. Přesto byl navrhovaný postup doporučován jako empirická strategie. Autoři současně upozornili na možné komplikace spojené s krvácením, protože nattokináza a bromelain mohou ovlivňovat procesy srážení krve.
U vakcín tak McCullough zpochybňuje rozsáhlé observační důkazy, zatímco u vlastního navrhovaného postupu připouští doporučování kombinace látek bez přesvědčivého klinického průkazu účinnosti.
Vědecké doporučení se mění v obchodní produkt
Další otázky vyvolává McCulloughovo působení ve společnosti The Wellness Company. McCullough zde působí jako hlavní vědecký pracovník a společnost prodává doplňky spojené s jeho navrhovaným protokolem. V odborné publikaci z roku 2023 přitom uvedl, že od společnosti dostával částečnou finanční podporu svého platu a vlastnil v ní majetkový podíl.
Samotné finanční propojení samozřejmě neznamená podvod ani automaticky neznehodnocuje výzkum. Spolupráce lékařů a komerčních společností je v medicíně běžná. Právě proto však existují pravidla pro zveřejňování střetu zájmů a nezávislé ověřování výsledků.
Společnost nabízí produkt Ultimate Spike Detox, který spojuje s McCulloughovým jménem. Firma uvádí, že 71 % testovaných zákazníků zaznamenalo pokles údajné hladiny spike proteinu a 77 % hlásilo zlepšení energie.
Taková čísla mohou na první pohled působit přesvědčivě. Bez znalosti metodiky ale nelze určit, co skutečně znamenají. Nevíme například, jak byli zákazníci vybíráni, kolik jich bylo sledováno, jaké testy byly použity ani zda existovala kontrolní skupina.
Zlepšení zdravotního stavu může mít řadu příčin. Některé příznaky přirozeně kolísají, jiné postupně odeznívají. Bez odpovídajícího srovnání nelze určit, zda ke změně skutečně přispěl konkrétní doplněk stravy.
Test, který neměří to, co má údajně odstraňovat
Zvláštní pozornost zaslouží také diagnostická část nabízeného programu. Společnost nabízí šestiměsíční protokol zahrnující krevní testy před užíváním doplňků a po něm. Problém je v tom, že používaný test měří protilátky proti spike proteinu, nikoliv samotný spike protein. To je zásadní rozdíl. Protilátky jsou součástí imunitní odpovědi organismu a vznikají například po očkování nebo prodělané infekci. Jejich koncentrace se v průběhu času přirozeně mění. Z hodnoty protilátek nelze jednoduše odvodit množství spike proteinu v těle. Pokles protilátek proto sám o sobě nedokazuje, že došlo k odstranění spike proteinu působením doplňků stravy. Společnost sama připouští, že test neměří spike protein přímo a změny výsledků neprokazují účinek suplementace. Jak tedy může být pokles protilátek prezentován jako známka úspěšné detoxikace, když samotný test neprokazuje odstranění látky, kterou má protokol údajně odstraňovat?
Dvě stažené studie a další otázky kolem vědecké důvěryhodnosti
McCulloughovy publikace se v posledních letech dostaly také do hledáčku odborných časopisů. V únoru 2024 časopis Cureus stáhl přehledový článek, jehož byl spoluautorem a který zpochybňoval bezpečnost a účinnost mRNA vakcín proti COVID-19. Redakce upozornila na problémy s použitými zdroji, interpretací důkazů a spolehlivostí závěrů. Autoři se stažením nesouhlasili.
Ještě zajímavější případ následoval v říjnu 2026. Časopis Anticancer Research stáhl studii zabývající se použitím ivermektinu a mebendazolu u onkologických pacientů. Mezi spoluautory figurovali McCullough a Foster Coulson, zakladatel The Wellness Company.
Výzkum původně sledoval 197 pacientů s rakovinou, přičemž šestiměsíční sledování dokončilo 122 osob. Autoři prezentovali údaj o 84,4% klinickém přínosu léčby. Tento ukazatel však zahrnoval různé výsledky, od pacienty hlášeného zmenšení nádoru až po stabilizaci onemocnění.
Studie neměla randomizovanou kontrolní skupinu. Někteří pacienti současně podstupovali standardní onkologickou léčbu, například chemoterapii, radioterapii nebo chirurgické zákroky. Nebylo proto možné spolehlivě určit, zda pozorované výsledky způsobily zkoumané léky.
Redakce po následném odborném přezkoumání dospěla k závěru, že metodologické a analytické nedostatky podkopávají spolehlivost hlavních tvrzení o klinickém přínosu. Článek byl 1. října 2026 stažen. Redakce přitom výslovně neuvedla obvinění z falšování dat nebo jiného vědeckého podvodu.
Právě tento případ ukazuje, proč je důležité rozlišovat mezi pozorovaným zlepšením a prokázaným účinkem léčby. Skutečnost, že se zdravotní stav některých pacientů zlepšil, ještě neznamená, že zlepšení způsobila konkrétní léčiva. Problém není kritika očkování. Problém jsou dvojí měřítka. Vědecká kritika vakcín je nejen legitimní, ale také nezbytná. Každý léčivý přípravek musí podléhat průběžnému hodnocení bezpečnosti a účinnosti. Ani vakcíny proti COVID-19 nejsou výjimkou.
Problém nastává ve chvíli, kdy někdo odmítá rozsáhlé observační studie podporující účinnost očkování, ale současně doporučuje nebo propaguje vlastní postupy, jejichž přínosy nebyly prokázány ani srovnatelně kvalitními klinickými důkazy.
McCulloughův případ je o to pozoruhodnější, že nejde o člověka, který by neznal základní pravidla epidemiologie. Má odborné vzdělání i dlouholetou akademickou zkušenost. Právě proto je namístě požadovat, aby při hodnocení vakcín a vlastních doporučovaných produktů používal stejně přísná vědecká kritéria.
Jeho finanční vazba na společnost prodávající doplňky stravy sama o sobě nedokazuje nepoctivé jednání. Představuje však relevantní střet zájmů, který musí být transparentní a který zvyšuje význam nezávislého ověřování marketingových tvrzení.
Vědecký důkaz totiž nezávisí na tom, kdo produkt doporučuje, jaké má akademické tituly ani jak přesvědčivě dokáže vystupovat na veřejnosti. Rozhodující je kvalita výzkumu, reprodukovatelnost výsledků a prokázaný přínos pro pacienty. Pokud požadujeme kvalitní randomizované studie u vakcín, měli bychom se stejnou důsledností ptát na důkazy u přípravků slibujících „detoxikaci“ spike proteinu. Skepticismus je totiž vědecky hodnotný pouze tehdy, pokud ho dokážeme uplatnit také na vlastní hypotézy a produkty, na kterých máme finanční zájem.
Zdroje:
https://x.com/IntegralAnswers/status/2115623892354248952
https://jpands.org/vol28no3/mccullough.pdf
https://www.factcheck.org/2023/09/scicheck-posts-push-unproven-spike-protein-detoxification-regimen/
https://sciencebasedmedicine.org/retracted-study-of-ivermectin-and-mebendazole-for-cancer-removed-by-publisher/
