„mRNA vakcíny změní lidskou DNA!“
V roce 2021 patřilo toto tvrzení k největším strašákům spojeným s očkováním proti covidu. Sociální sítě zaplavovaly příspěvky varující, že mRNA z vakcíny pronikne do buněčného jádra, začlení se do chromozomů a očkovaný člověk se stane jakýmsi „geneticky modifikovaným organismem“. Od prvních miliard podaných dávek ale uplynulo několik let. Co se tedy stalo?
Nic takového se nepotvrdilo.
mRNA funguje především v cytoplazmě buňky. Právě tam ribozomy podle její informace krátkodobě vytvářejí antigen, na který následně reaguje imunitní systém. DNA je naproti tomu uložena v buněčném jádře.
Aby se RNA stala součástí lidského genomu, nestačilo by jednoduše „potkat DNA“. Musela by projít několika dalšími biologickými kroky – mimo jiné být přepsána do DNA a následně integrována do chromozomu.
Objevily se laboratorní práce, které byly na internetu prezentovány jako důkaz opaku. Nejznámější experiment například ukázal reverzní transkripci části mRNA v nádorové buněčné linii Huh7 za laboratorních podmínek. Studie však neprokázala, že se vakcinační mRNA začlenila do genomu očkovaného člověka.
To je zásadní rozdíl.
Od zahájení očkování byly mRNA vakcíny podány obrovskému počtu lidí a jejich bezpečnost byla sledována v rozsahu, který umožnil zachytit i některé velmi vzácné komplikace.
Kdyby docházelo k významnému začleňování vakcinační mRNA do lidských chromozomů, po několika letech používání bychom očekávali odpovídající biologické a klinické důkazy.
Takové důkazy nemáme.
To neznamená, že mRNA vakcíny nemají nežádoucí účinky. Mají – stejně jako ostatní léčivé přípravky. U některých skupin bylo například identifikováno zvýšené riziko myokarditidy a perikarditidy. Právě schopnost podobná rizika objevit ale ukazuje, jak důležité je oddělovat skutečné bezpečnostní signály od hypotetických katastrofických scénářů.
Co se tedy stalo se strašákem?
Předpověď, že očkování proti covidu bude měnit lidskou DNA, se po letech používání mRNA vakcín nepotvrdila. Internet mezitím našel nové strašáky. Lidské chromozomy zůstaly tam, kde byly.
Zdroj: Inicitia Sníh
