Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
„mRNA vakcíny změní lidskou DNA!“
V roce 2021 patřilo toto tvrzení k největším strašákům spojeným s očkováním proti covidu. Sociální sítě zaplavovaly příspěvky varující, že mRNA z vakcíny pronikne do buněčného jádra, začlení se do chromozomů a očkovaný člověk se stane jakýmsi „geneticky modifikovaným organismem“. Od prvních miliard podaných dávek ale uplynulo několik let. Co se tedy stalo?
Nic takového se nepotvrdilo.
Jednou z největších logistických nevýhod mRNA vakcín je jejich citlivost na teplotu. Molekula mRNA i lipidové nanočástice, které ji dopravují do buněk, mohou během skladování degradovat. Proto byla zejména u prvních covidových vakcín tolik diskutována potřeba chladového řetězce.
Výzkumníci z MIT nyní ukázali, že umělá inteligence může hledání stabilnějších formulací výrazně urychlit.
Svět onkologie prochází zásadní proměnou. Vedle experimentální vakcíny NeoOncovac, která přináší personalizovaný přístup k léčbě rakoviny, se naplno rozbíhá i globální závod mezi USA, Evropou a dalšími zeměmi o to, kdo tuto technologii posune do běžné klinické praxe jako první.
Věkem podmíněná makulární degenerace (AMD), která je hlavní příčinou ztráty zraku u lidí starších 60 let, postihuje téměř 200 milionů lidí na celém světě. Jedna forma tohoto onemocnění, známá jako vlhká AMD, je způsobena růstem abnormálních cév v oku, což je stav známý jako neovaskularizace. Tyto cévy propouštějí tekutinu nahromaděnou v sítnici, což bez léčby postupně vede ke ztrátě zraku.
Když tento týden americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší odvolal celou odbornou komisi poradců pro očkování, oznámil, že je rychle nahradí. Jmenoval osm členů ze sedmnáctičlenné skupiny. A jejich jména vyvolala mezi americkou odbornou veřejností pozdvižení a kritiku.
Have a WordPress.com account? Log in now.
