Každý osmý případ rakoviny na světě souvisí s infekcí. A části z nich lze předcházet

Rakovinu si obvykle spojujeme s kouřením, genetikou, věkem nebo životním stylem. Nová globální analýza publikovaná v časopise The Lancet Oncology ale připomíná další významnou příčinu: infekce. Podle vědců jim bylo v roce 2024 možné přičíst přibližně 2,3 milionu nových případů rakoviny. To představuje asi 12 % všech nových nádorových onemocnění na světě – přibližně každý osmý případ.

Bakterie, která žije v žaludku

Největší jednotlivý podíl připadl překvapivě na bakterii Helicobacter pylori. Té vědci přičítají přibližně 760 000 případů rakoviny, tedy asi 4 % všech nových případů na světě.

H. pylori může dlouhodobě přežívat v žaludku a u části infikovaných lidí vyvolávat chronický zánět. Ten může postupně přispět ke změnám žaludeční sliznice a zvýšit riziko rakoviny žaludku. Samotná infekce samozřejmě neznamená, že člověk rakovinu dostane. Infekce H. pylori je velmi rozšířená, zatímco nádor se rozvine pouze u malé části infikovaných.

Téměř stejnou zátěž představuje lidský papilomavirus (HPV) – přibližně 750 000 případů rakoviny. HPV je znám především jako hlavní příčina rakoviny děložního hrdla, ale souvisí také s některými nádory anu, penisu, vulvy, vaginy a oblasti hlavy a krku.

Dalších přibližně 360 000 případů vědci přičítají viru hepatitidy B, 260 000 viru Epstein–Barrové a asi 160 000 hepatitidě C.

Ne všechny tyto nádory jsou nevyhnutelné Právě tady přichází jedna z nejdůležitějších zpráv celé studie. Proti některým infekcím spojeným s rakovinou už máme velmi účinné nástroje.

Proti HPV a hepatitidě B existuje očkování. Hepatitidu C dnes dokážeme u většiny léčených pacientů antivirotiky vyléčit. Infekci H. pylori lze diagnostikovat a eradikovat antibiotickou léčbou. U HPV navíc screening umožňuje zachytit přednádorové změny ještě před vznikem invazivního nádoru.

Autoři proto mezi opatřeními s potenciálem snížit budoucí výskyt rakoviny uvádějí právě očkování proti HPV a HBV, testování a léčbu H. pylori a virových hepatitid, kontrolu HIV a screening HPV způsobených přednádorových změn.

Co znamená „2,3 milionu případů“?

Výzkumníci neprošli zdravotní dokumentaci 2,3 milionu pacientů a neurčili, že u každého konkrétního člověka jeho nádor způsobila infekce. Jde o epidemiologický odhad populačně atribuovatelné zátěže.

Autoři využili globální údaje o výskytu rakoviny za rok 2024 a znalosti o kauzálních vztazích mezi jednotlivými infekčními agens a určitými druhy nádorů. Do analýzy zahrnuli 12 infekčních agens klasifikovaných IARC jako karcinogenní pro člověka.

Výsledkem je odhad, kolik případů rakoviny lze na populační úrovni těmto infekcím přičíst.

A rozdíly mezi částmi světa jsou obrovské. Největší absolutní zátěž připadla na východní Asii – přibližně 990 000 případů, tedy asi 42 % celosvětové zátěže rakoviny připisované infekcím. Nad světovým průměrem byly podle vědců také subsaharská Afrika, střední a východní Evropa a jihovýchodní Asie.

Rakovina jako další důvod předcházet infekcím

Význam studie proto není v tvrzení, že „infekce způsobují každou osmou rakovinu každému osmému člověku“. Ukazuje něco jiného: na úrovni celé světové populace představují infekce významnou část příčin nádorových onemocnění.

A na rozdíl od některých jiných rizikových faktorů máme proti části z nich k dispozici velmi konkrétní nástroje. Očkování, screening, testování a léčba infekcí tak nejsou pouze prevencí infekčního onemocnění samotného. V některých případech jsou zároveň prevencí rakoviny.

Zdroj: Iniciativa Sníh | The Lancet Oncology

---