Polynésie: vzpomínky na jaderné výbuchy, jejich oběti a hledání cesty ke smíření

V letech 1966 až 1996 odpálila Francie ve Francouzské Polynésii 193 jaderných bomb, z toho 46 pod širým nebem. Od roku 2024 je předávání tohoto historického dědictví součástí školních osnov, ale jen málokterý učitel se odváží o tomto společensky příliš citlivém tématu učit.

Radio France | Le Reportage de la rédaction | Polynésie : enseigner le fait nucléaire pour réconcilier les mémoires

Od roku 2018 spolupracuje asi dvacet učitelů na tvorbě výukových materiálů, jejichž cílem je seznámit žáky se 193 jadernými výbuchy, které Francie provedla na a pod dvěma polynéskými atoly, Moruroa a Fangataufa. V roce 2024 se toto téma stalo povinným pro žáky 5. ročníku, 3. ročníku a maturitního ročníku v Polynésii v rámci takzvaných „přizpůsobených“ programů. Přesto se do toho zatím pouští jen málo učitelů.

Dlouhou dobu se ospravedlňovali tím, že nemají dostatek zdrojů, aby mohli toto téma se žáky probírat. Od vydání historického slovníku CEP v lednu 2026 (Centrum pro testování v Tichomoří, které zřídila Francie za účelem organizace těchto střeleb, pozn. red. Radio France) je však tento argument již méně přesvědčivý.

„Tady většina dětí přišla kvůli těmto jaderným zkouškám o někoho blízkého. Nejsme připraveni na to, jak budou žáci na toto téma reagovat, a proto to prozatím raději nedělám,“ vysvětluje Pauline, učitelka páté třídy v Rikitéa na souostroví Gambier, které patří k těm, co leží nejblíže epicentru francouzských jaderných zkoušek.

*„V současné době nejsme připraveny o francouzských jaderných zkouškách učit s klidem,“ přiznávají tyto dvě učitelky ze školy v Rikitéa. ©Radio France – Cécile de Kervasdoué*

Dnes mnoho učitelů znepokojuje citlivá povaha tohoto tématu. Každý žák má vzpomínky na tuto stránku francouzsko-polynéské historie, které mu předala jeho rodina, a tyto vzpomínky obsahují velmi rozmanité, ale často i velmi protichůdné informace a úvahy. „Některé polynéské rodiny mohly těžit z peněz a životního stylu, které tyto pokusy přinesly, zatímco jiné naopak zchudly nebo přišly o svůj způsob života. To zanechává stopy a je to vidět ve třídě,“ svěřuje se Mike Chen, učitel z Papeete, který se na toto téma specializuje a ve své třídě se jím zabývá.

Spojit a uklidnit vzpomínky – to je ostatně cílem tohoto školního programu určeného pro žáky v Polynésii, a to v kontextu, kdy se již dvacet let otevřeně hovoří o bolestivé historii, o které se dlouho mlčelo. Cesta však ještě zdaleka nekončí. Důkazem toho je neuskutečněné pamětní centrum věnované francouzským jaderným zkouškám, které již dvacet let čeká na své zřízení.