Když se řekne „houby“, většina z nás si představí kuchyni — případně podzimní košík. Jenže některé jedlé houby se už roky zkoumají i jako možné „jemné“ nástroje prevence nemocí souvisejících se stárnutím. Jedna z nejnovějších studií se zaměřila na maitake (trsnatec lupenitý, Grifola frondosa) a položila jednoduchou otázku: může pravidelná konzumace maitake měřitelně podpořit kognitivní funkce u zdravých seniorů?

Autoři ve studii vydané roku 2026 připomínají, že s prodlužující se délkou života roste i počet lidí s demencí, a proto je prevence a hledání nových přístupů mimořádně důležité.

Jak byl experiment navržen

Tahle práce je cenná hlavně tím, že nejde o laboratorní pokus ani dotazníkovou studii, ale o randomizovaný, dvojitě zaslepený, placebem kontrolovaný experiment — tedy zlatý standard, pokud chceme testovat příčinu a následek.

Studie probíhala 18 týdnů a dokončilo ji 47 zdravých japonských dobrovolníků ve věku 60+.

Účastníci byli náhodně rozděleni do tří skupin:

• Y10M: jedli pečivo obsahující 50 g maitake (konkrétní kmen Y10M),
• C5304: jedli pečivo s 50 g maitake (kmen C5304),
• placebo: jedli stejné pečivo bez maitake.

Aby šlo opravdu o „zaslepený“ test, autoři upravili chuť i vůni tak, aby lidé nepoznali, kdo má houby a kdo ne — do obou verzí přidali mimo jiné rajčatový a cibulový prášek a v senzorickém testu vyšla správná identifikace zhruba na úrovni náhody.

Bezpečnost

Dobrá zpráva: nikdo nepřerušil účast kvůli nežádoucím účinkům a měřené fyziologické i hematologické parametry zůstaly během intervence v normě.

Autoři zmiňují, že se neobjevily žádné nežádoucí události, které by zasahovaly do běžného života, a že výsledky nenasvědčují problémům v oblastech jako lipidový metabolismus, játra, ledviny nebo krvetvorba.

Co se měřilo

Kognici výzkumníci hodnotili třemi nástroji:

• MMSE (Mini-Mental State Examination),
• HDS-R (Revidovaná Hasegawova škála, běžná v Japonsku),
• MoCA-J (japonská verze Montreal Cognitive Assessment, citlivější na jemné změny a MCI).

Dává to smysl: u zdravých lidí se za 18 týdnů často nestane nic dramatického, takže pokud nějaký efekt existuje, bude spíš „mikroskopický“ — a právě k tomu je MoCA typicky citlivější než MMSE.

Výsledek

Zlepšení se ukázalo jen u jednoho kmene (Y10M)

A teď to hlavní: po 18 týdnech se významné zlepšení objevilo u skupiny Y10M, a to v celkovém skóre MoCA-J ve srovnání s placebem.

U druhého kmene (C5304) se oproti placebu žádný rozdíl v MoCA-J neprokázal.

Ještě zajímavější je pohled na dílčí části testu: u Y10M se významně zlepšila položka „paměť“ (subškála MoCA-J) oproti placebu.

Naopak MMSE a HDS-R mezi skupinami rozdíl neukázaly.

Autoři to interpretují tak, že MoCA-J má vyšší citlivost na mírný pokles kognice a jemné změny, zatímco MMSE/HDS-R mohou být pro tento typ populace „příliš hrubé síto“.

Opravdu lidé houby jedli?

V podobných studiích je vždycky otázka: „Neříkali to jen v deníčku?“ Tady měli výzkumníci i biochemickou kontrolu: měřili ergosterol v krvi, což je lipid typický pro houby a autoři ho používají jako biomarker příjmu maitake.

Po intervenci byly hladiny ergosterolu výrazně vyšší v obou houbových skupinách (Y10M i C5304) než u placeba, což podporuje, že účastníci maitake skutečně konzumovali a vstřebávali.

Stopou k mechanismu je imunita: NK buňky

Tahle studie má ještě jednu vrstvu: autoři se dívali i na imunitu, konkrétně na aktivaci NK buněk (natural killer cells) pomocí markeru CD69.

U skupiny Y10M došlo k významnému zvýšení exprese CD69 na NK buňkách (včetně podtypu „NK dim“) ve srovnání s placebem i s C5304.

A teď klíčový detail: změny v aktivaci NK buněk pozitivně korelovaly s výsledky MoCA-J (celkovým skóre i trendově s paměťovou subškálou).

Autoři proto navrhují, že zlepšení kognice může být alespoň zčásti spojeno s aktivací systémové imunity, která má podle současného poznání vliv i na funkce mozku.

Proč dva kmeny dopadly tak rozdílně?

Tohle je možná nejpraktičtější ponaučení: „maitake“ není jedna uniformní věc. Autoři připomínají, že účinky a složení hub se mohou lišit mezi kmeny, a že zatím není jasné, které „menšinové“ složky nebo struktury polysacharidů (např. beta‑glukany a další) stojí za rozdílným efektem Y10M vs. C5304.

Jinými slovy: i kdyby se efekt potvrdil, možná nebude platit pro jakoukoli maitake „z obchodu“, protože různé kmeny mohou mít odlišné biologické vlastnosti.

Proč z toho ještě nedělat „houbový zázrak“

Autoři otevřeně uvádějí omezení: šlo o relativně malý vzorek a specifickou populaci, strava nebyla přísně regulovaná (jen doporučení „neměňte zásadně životní styl“) a z imunitních parametrů sledovali hlavně NK buňky.

Navíc stále nevíme, proč jeden kmen fungoval a druhý ne, a proto autoři volají po větších studiích a detailnějším zkoumání mechanismů.

Důležitá je i transparentnost financování: studie byla financována firmou YUKIGUNI FACTORY Co., Ltd., se kterou jsou někteří autoři afiliovaní; současně uvádějí, že sponzor nezasahoval do sběru dat ani analýzy.

Doplnění

Krátké shrnutí na konec

18 týdnů, 50 g maitake denně v pečivu, 47 zdravých seniorů. Bezpečnost v rámci studie dobrá. Kognitivní zlepšení se ukázalo jen u kmene Y10M a hlavně v citlivějším testu MoCA-J (včetně paměťové subškály). Aktivace NK buněk s výsledky MoCA-J souvisela. Teď je potřeba, aby podobný výsledek obstál ve větších a detailnějších studiích.

⚠️ Důležité upozornění: Tento článek byl vytvořen za pomoci AI COPILOT

First Controlled Human Trial Linking Maitake Mushroom Consumption to Improved Cognitive Function

Yukiguni Factory, a Japanese food and mushroom producer based in Niigata, has now helped change that. Researchers affiliated with the company, alongside academics from Kobe Pharmaceutical University and Shimane Rehabilitation College, conducted an 18-week randomised, double-blind, placebo-controlled trial involving 47 healthy Japanese adults aged 60 and older. The results, published in the Journal of Nutritional Science and Vitaminology in 2026, offer the first controlled human evidence linking maitake consumption to improved cognitive function in healthy older volunteers.

Zjistit více