Mořské řasy jako zajímavý zdroj světla pro specifické podmínky

Bioluminescent waves glowing bright blue along a rocky beach under a crescent moon and starry night sky

Vědci z University of Colorado Boulder vyvinuli způsob, jak rozsvítit mořské řasy, konkrétně obrněnky Pyrocystis lunula, bez použití elektřiny. Tyto řasy obvykle svítí, když jsou mechanicky podrážděny, ale jejich světlo trvá jen krátce, obvykle milisekundy.

Vědci zjistili, že když jsou řasy vystaveny kyselému nebo zásaditému prostředí, mohou svítit déle. Nejlépe fungovalo kyselé prostředí, ve kterém řasy zářily až 25 minut. Poté je umístili do přírodního hydrogelu a pomocí 3D tisku vytvořili různé tvary. Po čtyřech týdnech si řasy v kyselém prostředí uchovaly asi 75 % své původní svítivosti.

Tento výzkum by mohl vést k ekologickým světelným zdrojům, živým senzorům kvality vody nebo k použití v robotech pracujících v temných prostředích.

3D vytištěné světélkující obrněnky svítí bez elektřiny

Moře modrých světel pulzujících do rytmu hudby. Jenže místo klasických chemických svítících tyčinek září živé řasy. Biologická rave party poháněná fotosyntézou.

Právě takovou možnost otevírá nový výzkum vědců z University of Colorado Boulder. Podařilo se jim rozsvítit bioluminiscenční „řasy“ pomocí jednoduchých chemických roztoků a udržet jejich světélkování po překvapivě dlouhou dobu.

Hlavní roli má mořská obrněnka Pyrocystis lunula, známá ledově modrými záblesky v mořských vlnách, která žije z mořské vody, slunečního záření a oxidu uhličitého. Obvykle se rozsvěcují při mechanickém podráždění, příbojem nebo třeba lodí.

Jejich záblesky ale trvají jen milisekundy. Vědci se pokusili přinutit je svítit mnohem déle pomocí „alchymie“ mořského planktonu. Vystavili je kyselému roztoku (pH 4) nebo zásaditému prostředí (pH 10). Obě prostředí dokázala bioluminiscenci spustit. Nejlépe ale fungovala kyselá varianta. Řasy v ní zářily intenzivním modrým světlem až 25 minut.

Poté umístili obrněnky do přírodního hydrogelu a pomocí 3D tisku z něj vytvářeli různé struktury a tvary. Obrněnky si v kyselém prostředí po 4 týdnech uchovaly asi 75 % své původní svítivosti.

Podobné bioluminiscenční materiály by jednou mohly sloužit jako ekologické světelné zdroje bez běžných chemikálií, živé senzory kvality vody nebo třeba jako součásti autonomních robotů pracujících v temném prostředí.

Zdroje: 

Gate2Biotech.cz

Phys.org

⚠️ Důležité upozornění: Tento článek vznikl za pomoci AI aplikace INOREADER

Napsat komentář