Jak repelent DEET přitahuje komáry?

Nová francouzská studie odhalila, že komáři se naučí spojovat DEET, hlavní složku repelentů proti komárům, s potravní odměnou. Vůně, která je za normálních okolností odpuzující, se stává přitažlivou, což dokazuje schopnost učení těchto hmyzích přenašečů nemocí.

Radio France | France Culture: Des moustiques apprennent à aimer… l’anti-moustique

Repelenty proti komárům nejsou insekticidy, hmyz nezabíjejí, pouze ho odpuzují. Nejčastěji se používá DEET, syntetická chemická látka, která je levná a velmi účinná.

Jak nejrozšířenější repelent na světě odpuzuje komáry?

Jedná se o absolutní špičku v oblasti repelentů proti komárům. A paradoxně, ačkoli je to repelent č. 1 na světě, není zcela jasné, jak vlastně funguje. Claudio Lazzari je emeritní profesor a výzkumník na Ústavu pro výzkum biologie hmyzu při CNRS a Univerzitě v Tours: „Byl vyvinut ve 40. letech americkým ministerstvem zemědělství. Zpočátku ho používala americká armáda při bojových operacích v džungli a poté byl díky své mimořádné účinnosti zpřístupněn široké veřejnosti. Jedná se tedy o molekulu, která v přírodě neexistuje, je stoprocentně syntetického původu. A jak funguje? Ve skutečnosti to zatím není jasné, takže přesně nevíme, proč repelenty odpuzují hmyz, a to zejména DEET. Máme mnoho stop, v současné době se provádí mnoho studií zaměřených na smyslové a molekulární aspekty, ale skutečnou otázkou stále zůstává, proč odpuzují komáry.“

Jak tento repelent funguje? Existují tři hypotézy: buď DEET komáry dráždí, nebo činí lidské tělo pro komáry čichově nezjistitelné, anebo je vůně DEETu hmyzem vnímána jako nepříjemná. A to je právě cílem této nové studie zveřejněné v časopise Journal of Experimental Biology pokusit se objasnit fungování DEET a určit, která z těchto tří hypotéz je správná!

Metodika studie je následující: vědci vzali komára Aedes aegypti, který přenáší řadu nemocí, jako je dengue, virus Zika nebo chikungunya. Tomuto malému komárovi podali hotové jídlo – teplou krev! Hned poté ho třikrát postříkali přípravkem DEET.

Repelent, který se stává znamením blížícího se jídla

Tři po sobě jdoucí jídla, tři stříknutí repelentu. A pak přichází klíčová část experimentu: jídelna přestane podávat jídlo, už žádná teplá jídla, jen postřik DEETem. Výsledek: komáři se naučili spojovat jídlo s repelentem. DEET už hmyz neodpuzuje, ale přitahuje ho!

Claudio Lazzari je hlavním autorem této studie: „Přesně tak! Nevím, jestli znáte slavný příběh ruského etologa Ivana Pavlova, který zvonil na zvonek pokaždé, když krmil své psy. Zpočátku zvonek na psy neměl žádný vliv, ale díky tomu, že zvonil při krmení, se později stalo, že když zazvonil, psi začali slintat. Takže i když tam žádné jídlo nebylo, zvonek ohlašoval, že se blíží jídlo. A u komára je to přesně to samé. Poté, co jsme jim nabídli kombinaci krve a DEETu nebo DEETu s cukrem, protože jsme z cukru připravili také jídlo, které komáři také jedí, pouhá přítomnost DEETu způsobila, že se komáři začali pokoušet bodat a hledat, kde se nachází jídlo. To znamená, že je DEET přitahoval.

To je ten známý Pavlovův reflex! Jistě, jde o laboratorní experimenty, což neznamená, že repelent za běžných podmínek použití, tedy na kůži, začne komáry přitahovat. Ve skutečném životě si repelent nestříkáme poté, co nás komár kousl, tedy poté, co jsme mu poskytli potravu, a neděláme to alespoň třikrát na stejné komáry. Podmínky experimentu nelze v reálném životě reprodukovat.

Na druhou stranu to ukazuje, že komáři, stejně jako všechna zvířata, se mohou učit – že přizpůsobují své chování svému prostředí, což už samo o sobě něco vypovídá o jejich kognitivních schopnostech. Drtivá většina studií, podle tohoto výzkumníka 90 %, byla provedena na včelách nebo na drozofile, té malé octové mušce. O hmyzu přenášejícím nemoci však víme velmi málo, to je poprvé.

Pokud jde o předpoklad fungování tohoto repelentu, správná je tedy třetí možnost: vůně DEETu byla hmyzem vnímána – a to je klíčové slovo – jako příliš nepříjemná, ale po „naučení“ tomu tak již není. Dalším krokem je pochopit, co se děje v hlavách komárů – jaké pachy detekují, jak jejich mozek kombinuje tyto signály a jak pozitivní nebo negativní zkušenost může tuto interpretaci změnit.