Pití alkoholu – bez ohledu na množství – pravděpodobně zvyšuje riziko rozvoje demence. K tomuto závěru dospěla dosud největší kombinovaná observační a genetická studie, jejíž výsledky byly zveřejněny v odborném časopise BMJ Evidence-Based Medicine.
Dosavadní výzkumy často naznačovaly, že mírná konzumace alkoholu by mohla být do jisté míry „ochranná“. Tento předpoklad ale nová analýza vyvrací. Podle ní riziko stoupá úměrně množství alkoholu a nelze mluvit o tom, že by nízké dávky měly jakýkoli pozitivní vliv na zdraví mozku. Dlouhou dobu přitom panoval názor, že existuje tzv. optimální dávka alkoholu, která by mohla prospívat kognitivním funkcím. Tyto závěry však vycházely převážně ze studií u starší populace, které často nerozlišovaly mezi celoživotními abstinenty a lidmi, kteří přestali pít až později. To značně komplikovalo hodnocení příčinných souvislostí.
Aby se podařilo tyto problémy překonat, využili vědci data z velkých biologických databází a spojili observační sledování s genetickými metodami, konkrétně s tzv. Mendelovskou randomizací. Ta umožňuje z genetických variant odhadovat celoživotní sklony k pití alkoholu a díky tomu se vyhnout řadě matoucích vlivů. Do analýzy byla zahrnuta data z amerického programu Million Veteran Program, který zahrnuje osoby evropského, afrického i latinskoamerického původu, a z britské databanky UK Biobank, tvořené převážně účastníky evropského původu.
Celkem bylo sledováno více než 559 tisíc lidí ve věku 56–72 let. Byli monitorováni od zařazení do databází až do první diagnózy demence, úmrtí, nebo do posledního dostupného sledování. Průměrná doba sledování činila čtyři roky v americké skupině a dvanáct let v britské. Údaje o pití alkoholu vycházely z dotazníků i z klinického screeningového nástroje AUDIT-C, který hodnotí rizikové pití a frekvenci epizod nadměrné konzumace. Během sledování se u 14 540 účastníků rozvinula některá forma demence a 48 034 lidí zemřelo.
Observační analýzy ukázaly zdánlivý U-vztah – vyšší riziko demence měli jak abstinenti, tak lidé, kteří pili hodně. Těžcí pijáci s konzumací čtyřiceti a více drinků týdně měli riziko vyšší o 41 %, u osob závislých na alkoholu až o 51 %. Tento efekt byl ale podle autorů spíše důsledkem tzv. reverzní kauzality: lidé v počátcích kognitivního úpadku často začínají pít méně, což může falešně vytvářet dojem, že mírné pití je prospěšné.
Genetické analýzy žádný ochranný efekt nízkých dávek nepotvrdily. Naopak ukázaly lineární souvislost: čím více alkoholu, tím vyšší riziko demence. Každých 1–3 drinky týdně navíc znamenaly v průměru o 15 % vyšší riziko, a dvojnásobné genetické riziko závislosti na alkoholu bylo spojeno s nárůstem rizika o 16 %. Na rozdíl od observačních dat se tedy nepotvrdila žádná křivka ve tvaru písmene U – ochranný efekt nízké konzumace nebyl nalezen.
Autoři upozorňují, že jejich výsledky mají i svá omezení. Nejsilnější statistické souvislosti byly zjištěny u osob evropského původu, protože právě těch bylo v souboru nejvíce. Mendelovská randomizace navíc stojí na předpokladech, které nelze vždy zcela ověřit. Přesto závěry studie jednoznačně zpochybňují dříve rozšířenou představu o tom, že nízké dávky alkoholu mohou chránit mozek.
Výzkumníci uzavírají, že pití alkoholu v jakémkoli množství je spojeno s vyšším rizikem demence. Ochranný vliv mírné konzumace se nepotvrdil, naopak riziko narůstá s rostoucím množstvím vypitého alkoholu. Snížení konzumace alkoholu by tak mělo být považováno za významnou součást prevence demence, zejména s ohledem na stárnutí populace a narůstající počet lidí s tímto onemocněním.
Zdroj: MedicalXpress: Drinking any amount of alcohol likely increases dementia risk | Překlad a úprava textu: Iniciativa Sníh
More information: Alcohol use and risk of dementia in diverse populations: evidence from cohort, case–control and Mendelian randomisation approaches, BMJ Evidence-Based Medicine (2025). DOI: 10.1136/bmjebm2025-113913
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 