Vědci z Helmholtzova centra v Mnichově a Ludwig-Maximilians-Universität (LMU) odhalili mechanismus, který může vysvětlit neurologické příznaky long covidu. Studie ukazuje, že spike protein viru SARS-CoV-2 zůstává v ochranných vrstvách mozku (meningy) a kostní dřeni lebky až čtyři roky po infekci. Tato přetrvávající přítomnost může vyvolávat chronický zánět a zvyšovat riziko neurodegenerativních onemocnění.
Akumulace spike proteinu v mozku
Nová zobrazovací metoda využívající umělou inteligenci umožnila detailní trojrozměrné zobrazení spike proteinu v tělesných tkáních. Výzkum odhalil jeho výrazně vyšší koncentrace v kostní dřeni lebky a mozkových blanách, což může souviset s bohatou přítomností receptorů ACE2 v těchto oblastech. Podle vedoucího studie, profesora Aliho Ertürka, tato akumulace může přispívat k dlouhodobým neurologickým problémům, včetně urychlení stárnutí mozku.
Význam očkování
Studie dále zjistila, že mRNA vakcíny, jako je BioNTech/Pfizer, výrazně snižují akumulaci spike proteinu v mozku. Vakcinovaní jedinci měli nižší hladiny proteinu v mozkových tkáních a kostní dřeni lebky, což ukazuje na význam očkování při prevenci dlouhodobých následků infekce.
Přestože vakcíny snížily akumulaci spike proteinu přibližně o 50 %, zůstává určitá hladina proteinu stále přítomná, což představuje riziko pro zdraví mozku. To zdůrazňuje potřebu dalších terapeutických intervencí.
Dopady na zdraví populace
Podle odhadů trpí long covidem pět až deset procent lidí, kteří prodělali infekci, což představuje zhruba 400 milionů osob po celém světě. Výsledky studie upozorňují na závažné důsledky chronického zánětu mozku, zvýšeného rizika mrtvice a dalších neurologických poruch, které mohou mít významný dopad na zdravotnické systémy.
Nové možnosti diagnostiky a léčby
Výzkum otevírá nové cesty pro diagnostiku a léčbu neurologických následků COVID-19. Na rozdíl od obtížně přístupné mozkové tkáně lze vzorky kostní dřeně lebky a mozkových plen snáze zkoumat, což by mohlo umožnit včasnou identifikaci spike proteinu nebo zánětlivých markerů. Tyto poznatky by mohly vést k vývoji cílených terapií a biomarkerů pro lepší léčbu nebo prevenci neurologických komplikací spojených s COVID-19.
Podle profesorky Ulrike Protzer z Technické univerzity v Mnichově má tato studie zásadní význam nejen pro vědecké poznání, ale také pro společnost. „Zjištění o dlouhodobé přítomnosti spike proteinu v mozku a jeho vlivu na neurologické zdraví mají dalekosáhlé důsledky,“ uvedla Protzer.
Zdroj: Medical Xpress | Překlad a úprava textu: Iniciativa Sníh
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 