Souvislost mezi hladomorem a cukrovkou

Studii zaměřenou na rozvoj cukrovky 2. typu v dospělosti v důsledku nedostatku potravy v průběhu vývoje publikoval v srpnu časopis Science. Výzkumníci se zaměřili na ukrajinský hladomor, cílené uměle vyvolané vyhladovění Ukrajiny spáchané vedením Sovětského svazu v letech 1932–1933, a jehož výsledkem byly nejméně 4 miliony mrtvých.

Již dříve byla spojována nedostatečná výživa matek s následky v podobě metabolických onemocnění u jejich potomků. Zvýšený výskyt cukrovky 2. typu byl například popsán u osob, které zažily hladomor v Číně v letech 1956–1961 nebo v Nizozemí v letech 1944–1945. Nicméně ukrajinský hladomor je unikátní svým poměrně krátkým trváním a zároveň počtem obětí a také odlišnou intenzitou v různých částech Ukrajiny.

Studie porovnávala jedince narozené mezi lety 1930–1938 (více než 10 mil. osob), z důvodů srovnání v období před hladomorem, během něj a po něm, a porovnávala je se záznamy z registru pacientů trpících cukrovkou v letech 2000–2008.

Největší efekt byl pozorován u jedinců, jejichž matky byly vystaveny hladomoru v průběhu první poloviny těhotenství. U nich byl pozorován průměrně dvojnásobný nárůst výskytu cukrovky 2. typu v dospělosti (výsledky se lišily podle regionu a jeho míry zasažení hladomorem (od 1,48 po 2,14násobek výskytu oproti osobám narozených před hladomorem).

Hladomor měl také předpokládaný vliv na počet porodů, zatímco v oblastech, kde hladomor zasáhl nejintenzivněji (např. Kyjevská nebo Poltavská oblast), byl počet porodů na 22 % oproti období před hladomorem, v oblastech, kde byla intenzita hladomoru nižší (např. Doněcká a Luhanská oblast), došlo ke snížení porodnosti na 46 %.

Zajímavé bylo, že vliv na výskyt cukrovky 2. typu nemělo vystavení hladomoru v pozdějších fázích těhotenství či v prvních letech života. Výsledky naopak byly shodné jak pro muže, tak pro ženy.

Publikace tak ukazuje, že nedostatek výživy v průběhu těhotenství má fatální dopady na schopnost zpracování cukrů (pravděpodobně spojená s epigenetickým ovlivněním genů zodpovědných za rozvoj metabolických onemocnění) u potomků a znovu se také potvrzuje klíčová role prvního trimestru těhotenství na náš následný vývoj.