Jak se vyvíjela a bude vyvíjet bakteriální rezistence napříč zeměkoulí?

Konsorcium stovek vědců zabývajících se antibiotickou rezistencí v programu Global Burden of Disease, který si klade za cíl mapovat celosvětově příčiny úmrtí ve snaze zlepšit zdravotní systém, vydalo podrobnou studii zabývající se výskytem antibiotické rezistence napříč zeměkoulí. Ta má ročně za následek miliony lidských životů a vědci se snažili pomocí studia dat o důvodech úmrtí, dat z vědeckých publikací, nemocnic nebo užívání antibiotik v jednotlivých zemích zjistit, jak se tato hrozba vyvíjela za posledních 30 let a na základě dat a statistiky odhadnout, jak se bude vyvíjet v budoucnu.

Podle výzkumníků zemřelo v roce 2021 přímo na následky antibiotické rezistence nebo komplikace s ní spojené 4,7 milionu lidí. Data se výrazně liší podle věku a bydliště obětí a také v čase. Mezi lety 1990 a 2021 tak o 50 % klesl počet úmrtí na antibiotickou rezistenci u dětí do pěti let. Naopak stoupl o 80 % u lidí nad 70 let. Nejvyšší nárůst zodpovědnosti za úmrtí byl zaznamenám u bakterie Staphylococcus aureus (zlatého stafylokoka), kterému bylo v roce 2021 přisuzováno téměř 700 000 úmrtí, což je o více než polovinu více než v roce 1990.

Za posledních 30 let nejvíce stoupla rezistence u antibiotik ze skupiny karbapenemů (například Meropenem nebo Imepenem), širokospektrálních antibiotik proti gram-negativním bakteriím. Nejvíce ohroženými regiony jsou jihovýchodní, jižní a východní Asie, Oceánie a Subsaharská Afrika. Naopak nejméně zasažené regiony antibiotickou rezistencí jsou střední a východní Evropa, Latinská Amerika a severní Afrika.

Výhled na rok 2050 předpokládá, že počet úmrtí spojených s antibiotickou rezistencí překročí celosvětově 10 milionů. Největší hrozbou bude pro jižní Asii, Latinskou Ameriku a Karibik, a to nejčastěji u populace starší 70 let. Naději autoři studie spatřují v nalezení účinné léčby proti gram-negativním bakteriím a lepší dostupnosti lékařské péče a léků v chudých regionech.

Česká republika měla v roce 1990 mezi 12–15 úmrtími způsobenými antibiotickou rezistencí na 100 000 obyvatel, v roce 2012 to bylo 9–12 a předpoklad na rok 2015 počítal s 15–18 zemřelými na 100 000 obyvatel. Obecně jsme tak v lepší polovině. Detailní data podle jednotlivých států a věku lze najít ve studii publikované v září v prestižním časopisu The Lancet.