Po Evropě na kole se starým pánem

Poutnický deník malíře, grafika a ilustrátora Jiřího Boudy je souborem deníků ze tří autorových cest na kole po Evropě. Každá cesta čítá několik týdnů a je praktickým přehledem starostí a potřeb každého dne. Autor popisuje nejenom různá setkání s lidmi a návštěvy zajímavých míst, ale také přehled jídla, rozpočtu, starosti o ubytování a řešení okamžitě vzniklých problémů. Kniha se může zdát rozvláčná a mnoho informací nedůležitých, kdo však zažil podobné cestování po Evropě i mimo ni, rychle se pozná v každém zápisku a o to více jej kniha vtáhne. Poutnický deník je nejenom skvělým čtením pro milovníky jízdy na kole, ale také pro každého, kdo rád vyjede na dlouhou a zajímavou cestu s rozvážným panem Boudou a nechá si vyprávět o starostech všedního dne na nevšední cestě. Je to zajímavé a zároveň i klidné čtení. Příjemně ubíhá jako cesta na kole malebnou krajinou.


Jméno Jiřího Boudy není dnes mimo odborné a zájmové kruhy příliš známé. Byl to český malíř, grafik a ilustrátor, jeho zájmem byly také železnice a miloval jízdu na kole. A právě kolo inspirovalo vznik knihy Poutnický deník, tedy zápisků ze tří cest na jízdním kolem po Evropě.

První cesta vzniká jako memento. V památce milované ženy se Jiří Bouda vydává do Santiaga de Compostela. Pouze pouť nevykoná pěšky po jedné z poutnických cest, ale vyjíždí z Prahy na kole a pomalu putuje po předem daných úsecích na místo, kam se s ženou nikdy nepodívali, ale kam cítí, že musí dojet. A vzniká deník, ilustrovaný pohledy a zážitky. Den po dni, zápisek po zápisku se autor blíží k cíli a přemýšlí. Nad jídlem, cestou, ubytováním, lidmi, svou ženou.

A maluje. Jako grafik a ilustrátor neúnavně zachycuje své okolí a místa, která měla na cestě svou důležitost. Obyčejná zákoutí někdy nemalebné cesty, ale autor zde něco prožil a proto to také nakreslil svým nezaměnitelným stylem do cestovního deníku. Kniha neobsahuje fotografie, obsažené kresby jsou ještě zajímavější. Stejně jako zážitky. Každý, kdo si někdy vyrazil na tzv. road trip se v knize najde. Starosti a myšlenky kolem každé takové cesty nejsou totiž jiné než ty Jiřího Boudy.

Okamžitá řešení vzniklých situací, jízda sice dle předem promyšlené osnovy, ale realita měnící vše na místě a hlavně lidé. Lidé několika národů, na kterých všechno stojí a padá. Dle domluvy s nimi vznikají i zanikají možnosti a na jejich ochotě visí další osud v nastávající noci. Nečekejte však žádná velká dramata. Jiří Bouda byl praktický člověk a měl něco nacestováno, vzniklé situace přijímá s chladnou hlavou a jedna zaniklá možnost mu přináší deset dalších řešení. Vtipné bývá jeho přísné hlídání cestovního rozpočtu a situace, jaké mu to přináší. Obzvláště dobré jsou však ty, kdy rozpočet neuhlídal, jen si povzdechl a jel dál.

Je důležité upozornit, že na první cestu na kole po Evropě v knize vyrazil Jiří Bouda v šedesáti devíti letech. Sice za svůj život na kole najel mnoho, ale už to nebyl žádný mladík. I v datu narození můžeme hledat určitou rozvahu, s jakou k cestě přistupoval. V knize přiznává své možnosti a pevně se jich drží. Neriskuje, žije a jede. A právě tento tichý klid, s jakým polyká kilometry, sleduje své okolí, maluje jej a dýchá spojuje čtenáře s knihou uklidňujícím předivem.

Nejedná se o akční jízdu, ale o tři výpravy v několika letech za sebou s různými motivacemi. Většinou cesty za starými i novými přáteli a se zájmem o to, co se kolem děje i dělo. I v dalších cestách prosvítá v zápiscích autorova manželka. Jako vzpomínka, jako závazek, jako smutek i radost. Jako motor ženoucí Jiřího Boudu dál, do dalšího kopce, za další zatáčku.

Poutnický deník není žádní senzační čtení. Nenajdete zde temnou historii ani nic podobného. Najdete deníkové zápisky staršího pána, který si několikrát vyjel trochu dál na kole, nechává si jako památku do cestovního deníku dávat razítka a krátké vzkazy místních a jenom jede dál. Od města k městu, po různých cestách.

Je to krásné a dlouhé čtení. Prožijete s Jiřím Boudou opravdu všechno a opravdu to stojí za to. Je skvělým průvodcem a pokud nepohrdnete jeho klidnou jízdou, kdy cesta byla cíl a klidem, s jakým přistupoval k řešení nečekaných situací, máte šanci ucítit vítr ve vlasech při polykání kilometrů na dvou kolech a přitom se kochat krajinou skrze jeho krásné kresby.

Neváhejte proto vyjet s panem Boudou do různých míst na západu a jihu Evropy a nechte si vyprávět. Je to balzám na duši. A ubíhá to tak akorát rychle.


Napsat komentář