
Včera večer ve 21:23 (16. března 2024) došlo na poloostrově Reykjanes k další erupci. Puklina, ze které vytéká láva se otevřela ve stejné oblasti jako 8. února, tedy mezi kopci Hagafell a Stóra-Skógfell a je dlouhá přibližně 3.5km. Podle odborníka na přírodní hrozby Bjarki Kaldalóns Fris (IMO – Islandský meteorologický institut) je erupce výjimečná tím, že jí předcházela velmi slabá seismická aktivita a nebylo možné ji s dostatečným předstihem předpovědět. Evakuace termálních lázní Modrá laguna a Grindavíku probíhala až po jejím počátku. Včerejší erupce je doposud nejmohutnější ze všech v dané oblasti. Láva proudí přibližně rychlostí 1.5km/h a blíží se k ochranným bariérám, které na severu chrání město Grindavík. To je kompletně evakuováno. Podle islandského meteorologického institutu je možné, že láva doputuje až k moři východně od Grindavíku pokud erupce výrazně nezeslábne.
Aktuální informace poskytuje islandská veřejnoprávní zpravodajská služba RÚV na svých webových stránkách: Volcanic eruption on Reykjanes Peninsula
Další zdroje: Islandský meteorologický institut IMO – Icelandic Met Office
Zdroj článku a další indormace: Geofyzikální ústav Akademie věd ČR, v.v.i.
ČT 24 – Věda
Na jihozápadě Islandu byl vyhlášen nouzový stav kvůli nové sopečné erupci, k níž došlo v sobotu na poloostrově Reykjanes. Podle experta citovaného serverem BBC News se jednalo o nejsilnější ze čtyř erupcí, které oblast za poslední tři měsíce zasáhly. Jasně červená záře byla vidět desítky kilometrů daleko v hlavním městě Reykjavíku.
Láva a kouř se začaly valit ze sopečné pukliny v sobotu po 20:00 místního času (21:00 SEČ) severně od dříve evakuovaného rybářského přístavu Grindavík, blízko místa, kde došlo k erupci 8. prosince. Provoz mezinárodního letiště Keflavík, které rovněž leží v oblasti, narušen nebyl.
Z pukliny dlouhé 2,9 kilometru láva podle expertů teče dvěma směry – na jih a na západ. Zatímco jižní proud se dostal až k ochranné zdi, již úřady nechaly vybudovat kolem Grindavíku, západní proud míří k geotermálním lázním Modrá laguna, které patří k největším turistickým atrakcím Islandu, a ke geotermální elektrárně Svartsengi zásobující teplou vodou většinu poloostrova Reykjanes. Islandská média již dříve upozornila, že horká voda se na Islandu používá rovněž k vytápění budov.
Geotermální lázně a elektrárnu chrání stejně jako město Grindavík zdi, vystavěné v uplynulých měsících, odborníci ale vyjádřili obavy, že by proud lávy mohl poškodit optické kabely, a způsobit tak přerušení telefonického a internetového spojení. Ohroženo je také potrubí pro rozvod horské vody, které proud lávy poničil při únorové erupci, což vedlo k přerušení dodávek tepla pro více než 20.000 lidí i mezinárodní letiště.
Šéfka severského vulkanologického centra Rikke Pedersenová uvedla, že v době nejnovější erupce bylo v oblasti 500 až 600 lidí. Většina jich byla evakuována z lázní Modrá laguna, které byly jako při předchozích erupcích uzavřeny. Město Grindavík mělo dříve kolem 4000 obyvatel, ti ale kvůli nedávným erupcím opakovaně museli opustit své domovy a většina se rozhodla se již nevracet. V sobotu byli v Grindavíku evakuováni obyvatelé pěti až deseti domů.
Geofyzik Magnus Tumi Gudmundsson, který byl jedním z expertů, kteří se vydali na přelet vrtulníkem nad zasaženou oblastí, místním médiím podle BBC řekl, že sobotní erupce je ze série erupcí z posledních měsíců zatím nejsilnější.
Agentura Reuters uvedla, že se proud lávy dnes zpomalil, podle islandských úřadů ale nadále představuje nebezpečí pro infrastrukturu i pro přilehlý rybářský přístav.