Na rozdíl od obvyklých cest uvolňování energie v normálních buňkách se rakovinné buňky přizpůsobují tak, aby získávaly více energie z příjmu glukózy, po němž následuje fermentace kyseliny mléčné – takzvaný Warburgův efekt.
Tým z The University of Texas MD Anderson Cancer Center nyní učinil objev, který mění pravidla hry. V článku publikovaném v časopise Cancer Cell popisují, jak kyselina mléčná produkovaná bakteriemi v nádorovém mikrobiomu a jeho okolí může rovněž podporovat růst nádorů. 
Přítomnost bakterie Lactobacillus iners (L. iners) způsobuje v nádorových buňkách změny v mnoha metabolických drahách, což vede k odolnosti vůči radioterapii.
„Naše znalosti o nádorovém mikrobiomu rostou,“ říká Lauren Colbertová, radiační onkoložka z MD Anderson a spoluautorka článku. „Náš výzkum ukazuje, že bakterie sídlící v nádoru se při vývoji nádoru přizpůsobují tak, aby produkovaly to, co rakovinné buňky potřebují, a pak se živí některými živinami, které nádor produkuje. To mění vše, co víme o metabolickém zaměření nádorů.“
Tým se začal zabývat souvislostí mezi L. iners a odolností nádoru vůči záření během profilování biomarkerů pacientek s rakovinou děložního čípku. Po vyloučení jiných možných příčin zvýšené rezistence na chemoradioterapii, jako je imunitní odpověď, identifikovali L. iners jako silně spojený s výsledky a přišli s laktátovou hypotézou. U 101 pacientek s karcinomem děložního čípku, které podstoupily chemoradioterapii v období od září 2015 do března 2022, bylo zjištěno, že L. iners je spojena s horšími výsledky – se snížením přežitím bez recidivy (RFS) i celkovým přežitím (OS).
Když pak tým provedl cílenou kultivaci L. iners ze vzorků pacientek, zjistil účinnost aparátu produkujícího laktát. Vědci dokázali navodit rezistenci k léčbě tím, že nádorové buňky in vitro ošetřili supernatantem L. iners, čímž se metabolismus nádorových buněk přeorientoval na využití zvýšeného množství laktátu a stal se odolným vůči ozařování a chemoterapii.
„Nádory jsou schopny změnit dráhy, které používají k přepnutí z glukózy na laktát, jako mechanismus rezistence,“ říká Colbert. „Nechápeme však zcela přesně, jak k tomuto metabolickému přepojení dochází. To je oblast, která vědce právě teď velmi zajímá.“
Tým nyní zkoumá, zda by bakterie produkující laktát mohly být z vaginálního mikrobiomu odstraněny pomocí cílených antibiotik, která nenarušují zdravé vaginální mikroby. Další cestou výzkumu by mohlo být inženýrství L. iners, které by fungovalo jako „trojský kůň“ zaměřený na nádory. Pokud by se výzkumníci zaměřili i na jiné bakterie a rakovinu, mohli by se pokusit zjistit, proč se zdá, že u dlaždicových nádorů je laktát používán jako palivo častěji.
Výsledky studie by mohly mít zásadní vliv na léčbu rakoviny děložního čípku, ale dopad by se mohl projevit i v širší onkologii. Tým z MD Anderson pozoroval silnou souvislost mezi dalšími nádorovými bakteriemi produkujícími laktát a špatnými klinickými výsledky u jiných druhů rakoviny – 40 % geneticky podobných druhů bylo spojeno se snížením RFS u rakoviny plic, kolorekta, kůže a hlavy a krku. Tyto bakterie by mohly být slibnými terapeutickými cíli u mnoha typů rakoviny.
Zdroj: NATURE | Překlad a úprava textu: Iniciativa Sníh
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 