Virus spalniček může po letech od nákazy migrovat do mozku a mutovat v něm, což může způsobit smrtelné onemocnění

Tato nemoc, nazývaná subakutní sklerotizující panencefalitida (SSPE), se zřejmě bude v následujících letech objevovat častěji, protože stále více rodičů odmítá své děti proti spalničkám očkovat. Onemocnění se vyskytuje přibližně u 1 z 10 000 případů spalniček. Vědci nyní studovali případ muže, který následkům SSPE podlehl. Pacient se spalničkami nakazil v dětství. Podle vědců z Mayo Clinic trvalo několik let, než se virus dostal do mozku, kde zmutoval a způsobil smrtelné onemocnění.
„Naše studie poskytuje přesvědčivé údaje, které ukazují, jak virová RNA zmutovala a rozšířila se v lidském orgánu – v tomto případě v mozku,“ uvedl virolog z Mayo a spoluautor studie Roberto Cattaneo.
Cattaneův tým ve zprávě zveřejněné 21. prosince v časopise PLOS Pathogens vysvětlil, že zatímco virus spalniček se zpočátku shromažďuje v dýchacích cestách, může se pomalu šířit po celém těle i několik let po skončení nemoci.
Odhadují, že trvá přibližně 10 let, než se virus dostane do mozku, kde může začít mutovat.
Výzkum ukázal, že jakmile virus spalniček pronikne do mozku, začne se jeho genom nebezpečným způsobem měnit.
V minulých letech, kdy byla míra očkování proti spalničkám v USA extrémně vysoká, nebyl SSPE považován za velkou hrozbu. Během pandemie však mnoho dětí očkování vynechalo a počet případů stoupl o 18 %, poznamenal tým Mayo.
Podle údajů amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (U.S. Centers for Disease Control and Prevention) vzrostl počet úmrtí na spalničky v roce 2021 také o 43 % ve srovnání s případy zaznamenanými v roce 2022, kdy se proočkovanost začala opět zvyšovat.
Za několik let „předpokládáme, že přibude také případů SSPE,“ uvedla spoluautorka studie Iris Yousafová.
„Je to smutné, protože tomuto strašnému onemocnění lze předcházet očkováním,“ řekla Yousafová, která je studentkou pátého ročníku postgraduálního studia na Mayo Clinic Graduate School of Biomedical Sciences.
Zdroj: Iniciativa Sníh | HealthDay: In Rare Cases, Measles Mutates in Brain and Kills | PLOS Pathogens: Brain tropism acquisition: The spatial dynamics and evolution of a measles virus collective infectious unit that drove lethal subacute sclerosing panencephalitis
ČT 24 – Věda | Evropa nezvládá spalničky. Za rok jich přibylo pětačtyřicetkrát
Výskyt spalniček v Evropě se za loňský rok zvýšil 45krát. Uvedla to stanice BBC s odvoláním na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), podle níž je nutné dalšímu šíření této vysoce nakažlivé nemoci zabránit naléhavými opatřeními.
iRozhlas: Spalničky, lepra nebo dna. Které choroby z éry Charlese Dickense se vracejí?
Endemická lepra na Floridě, hrozba epidemie spalniček v Londýně a syfilis šířící se v Irsku a Portugalsku – nejde o úryvek z viktoriánského románu, ale o střízlivý obraz západního světa v roce 2023. O chorobách vracejících se z éry Charlese Dickense píše zpravodajský server Politico.
Iniciativa sníh: Spalničky a data o výskytu v Evropské unii pro roky 2018 – 2023
Spalničky jsou akutní, vysoce nakažlivé virové onemocnění, které může způsobit epidemii. Původcem je jednovláknový virus ribonukleové kyseliny (RNA) z rodu Morbillivirus a čeledi Paramyxoviridae. Jediným přirozeným hostitelem je člověk.
Shrnutí dat pro spalničky: data o výskytu v Evropské unii pro roky 2018 – 2023
V roce 2022 bylo v 15 z 30 členských států EU/EHP hlášeno 127 případů spalniček a nula úmrtí. Celková míra hlášení činila 0,3 případu na 1 000 000 obyvatel. To bylo výrazně méně než v 2018 a 2019 (34,4 a 25,4) před začátkem pandemie SARS-CoV-2 v Evropě, a o něco vyšší než míra než hlášení pozorovaná v roce 2021 (0,1). To představuje 99% pokles ve srovnání s 2018 a 96 % pokles ve srovnání s rokem 2019.
V roce 2022 se míra hlášení podle věku snižovala s rostoucím věkem, přičemž nejvíce postiženy byly děti ve věku do 4 let. 80 % případů spalniček ve věku 1-4 let připadá na neočkované děti.
Dospělí ve věku 20 let a více tvořili v roce 2022 26 % případů, přičemž 72 % z nich bylo neočkovaných, podobně jako v předchozích letech (2018-2021).
V roce 2023 bylo od 1. ledna do 31. července hlášeno již 695 případů spalniček.
Zdravotnický deník: V Rumunsku zemřel kojenec na spalničky. Epidemii pohání nedůvěra k očkování
Po týdenní hospitalizaci v nemocnici v rumunském Brašově zemřelo teprve sedmiměsíční dítě, které se nakazilo spalničkami od svého staršího neočkovaného bratra. Kojenec kvůli svému věku ještě nemohl být proti spalničkám očkován. Jedná se o první úmrtí od začátku letošního prosince, kdy byl v zemi kvůli spalničkám vyhlášen stav epidemie. Oznámil to rumunský Úřad pro ochranu veřejného zdraví.
Více než dva tisíce případů spalniček se objevilo v Rumunsku, kde byl 5. prosince oficiálně vyhlášen stav epidemie. Případy infekce byly hlášeny v 29 z celkem 41 regionů země. Jak připomíná medicínský portál STIRIMED, jedná se už o druhou epidemii spalniček v Rumunsku během posledních osmi let. Bohužel země nyní registruje i první případ úmrtí v důsledku spalniček od začátku letošní epidemie. Jednalo se o sedmiměsíčního kojence, který zemřel po týdenní hospitalizaci na dětském oddělení nemocnice specializované na léčbu infekčních onemocnění v Brašově. Vzhledem ke svému věku ještě dítě očkováno být nemohlo. Nakazilo od svého tříletého neoočkovaného bratra.
Rumunský zpravodajský portál LIBERTATEA uvádí, že situace v zemi je „alarmující“. Od 1. ledna letošního roku do 10. prosince bylo v zemi zaznamenáno celkem 2010 případů spalniček. „Epidemie spalniček je mnohem více znepokojující, je to realita, důsledek zbytečných, nelogických kampaní proti očkování. Spalničky mohou mít nebezpečný průběh u dětí a neočkovaných dospělých. Je hanba, že se to děje, když je možné všemu předejít očkováním,“ shrnula situaci profesorka Doina Azoicăiová, někdejší předsedkyně Rumunské epidemiologické společnosti.
Proočkovanost proti spalničkám je v Rumunsku velmi nízká. Podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví dostalo jedno dávku vakcíny pouze 78 procent dětí, přičemž potřebné dvě dávky jen 62 procent. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) by však proočkovanost měla být alespoň 95 procent, aby bylo možné přerušit řetězec přenosu infekce. „Proočkovanost je na úrovni 60 až 65 procent, a to u důležitých vakcín proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, záškrtu, tetanu, černému kašli a přenosné obrně. Čelíme situaci, kdy společnost prochází krizí nedůvěry, krizí, která se projevuje především odmítáním řady preventivních medicínských zásahů,“ citoval rumunský medicínský portál videomedicina.ro Valerii Herdeaovou, předsedkyni Asociace pediatrů pro vzdělávání v rodinném lékařství. Podle ní je naprosto nezbytné, aby v Rumunsku došlo ke zvýšení proočkovanosti: „Epidemie spalniček před sedmi lety stála 64 dětských životů. Byly to neočkované děti. Čím více závažná byla situace, tím paradoxněji narostlo odmítání očkování.“