Mezinárodní tým odborníků prostudoval více než 100 genomů magické houbičky, lysohlávky Psilocybe cubensis. Jejich cílem bylo zmapovat vliv domestikace a kultivace na tuto pozoruhodnou plodinu.
Badatelé věří, že jejich výzkum, který nedávno publikoval časopis Current Biology, podpoří vznik nových kultivarů lysohlávky.
Z výzkumu vyplynulo, že komerční kultivary lysohlávky kvůli domestikaci postrádají genetickou diverzitu. Naopak australské populace lysohlávky rostoucí v přírodě jsou geneticky mnohem pestřejší. Jejich genomy mají i unikátní varianty genů, které těsně souvisejí s produkcí látky, kvůli které se tato lysohlávka pěstuje – psilocybinu.
Jak uvádí Alistair McTaggart z australské University of Queensland, extrémní homozygozita některých kultivarů magických houbiček byla až překvapující. Některé z nich byly naprosto bez genetické diverzity, jedině s výjimkou genů spojených s pohlavním množením.
Podle McTaggarta není jasné, zda šlo o úmysl, tedy cílené šlechtění na vybrané znaky po déle než půl století nebo zda je to vlastně neúmyslný důsledek křížení lysohlávek s nízkou diverzitou. Průkopníci, kteří domestikovali lysohlávky v nelegálních podmínkách, nastavili „startovní“ podmínky, z nichž teď vycházejí pěstitelé lysohlávek, kteří se snaží vylepšovat pěstování magických houbiček.
Zdroje:
Gate2Biotech | Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.
More than 100 ‚magic mushroom‘ genomes point the way to new cultivars
Scientists have amassed genome data for dozens of „magic mushroom“ isolates and cultivars, with the goal to learn more about how their domestication and cultivation has changed them. The findings, published December 4 in the journal Current Biology, may point the way to the production of intriguing new cultivars, say the researchers.
Fungi that are edible or fermentative were domesticated through selective cultivation of their desired traits. Domestication is often associated with inbreeding or selfing, which may fix traits other than those under selection, and causes an overall decrease in heterozygosity. A hallucinogenic mushroom, Psilocybe cubensis, was domesticated from its niche in livestock dung for production of psilocybin. It has caused accidental poisonings since the 1940s in Australia, which is a population hypothesized to be introduced from an unknown center of origin. We sequenced genomes of 38 isolates from Australia and compared them with 86 genomes of commercially available cultivars to determine (1) whether P. cubensis was introduced to Australia, and (2) how domestication has impacted commercial cultivars. Our analyses of genome-wide SNPs and single-copy orthologs showed that the Australian population is naturalized, having recovered its effective population size after a bottleneck when it was introduced, and it has maintained relatively high genetic diversity based on measures of nucleotide and allelic diversity. In contrast, domesticated cultivars generally have low effective population sizes and hallmarks of selfing and clonal propagation, including low genetic diversity, low heterozygosity, high linkage disequilibrium, and low allelic diversity of mating-compatibility genes. Analyses of kinship show that most cultivars are founded from related populations. Alleles in the psilocybin gene cluster are identical across most cultivars of P. cubensis with low diversity across coding sequence; however, unique allelic diversity in Australia and some cultivars may translate to differences in biosynthesis of psilocybin and its analogs.
Halucinogenní drogy: lysohlávky
Lysohlávky jsou stopkovýtrusné houby, které se vyskytují v mnoha druzích (česká, mexická, aztécká, horská aj.). Řadí se mezi tzv. pravé halucinogeny. Halucinogeny výrazně mění kvalitu vědomí, psychiku, intenzitu a hloubku prožívání. Ovlivňují smyslové vnímání, prožívání okolní reality i sebe sama.
| Název drogy: | lysohlávky, používá se i lidové označení „houbičky“ |
| Způsob užití: | perorálně (ústy); plodnice se požívají (jí) čerstvé nebo sušené |
| Účinná látka: | psilocybin |
Účinky
Lysohlávky obsahují přírodní halucinogen, který mění vnímání a myšlení. Popisovány jsou stavy od euforie přes sluchové i zrakové halucinace po poruchy vnímání prostoru a času. Jelikož plodnice mají různý obsah účinné látky, velice snadno může dojít k předávkování. Účinky drogy jsou nevyzpytatelné, uživatelé popisují i negativní zkušenost, která se projevila záchvaty panického strachu, úzkostmi či depresemi. Lysohlávky mohou způsobit sebepoškozující a sebevražedné chování jedince, mohou spustit duševní onemocnění např. schizofrenii, vysoké dávky mohou nenávratně poškodit ledviny a játra. Při předávkování je nutné vyhledat lékařskou pomoc.
Riziko
Duševní onemocnění, sebevražedné jednání, nevratné poškození jater a ledvin, předávkování.
Legislativa
Pěstování, přechovávání nebo předávání jiné osobě je trestné. Závažnost je posuzována dle množství držené látky.
Za množství „větší než malé“ je v ČR považováno nad 40 plodnic halucinogenních hub (nebo množství obsahující nad 50 mg psilocinu či odpovídajícího množství psilocybinu, tj. přibližně 70 mg). Držení většího než malého množství lysohlávek již může být posuzováno ne jako přestupek, ale jako trestný čin.
Léčba
Psilocybin není toxický, nezpůsobuje poškození žádného orgánu, ani nenavozuje závislost. Při jeho užívání ve formě hub je však třeba opatrnosti, protože houby mohou obsahovat dosud neprozkoumané látky, které mohou zatěžovat játra. Kombinace lysohlávek s alkoholem a léky tak mohou být potenciálně nebezpečné.
Lysohlávky nebo psilocybin by neměl užívat ten, který trpí jakýmkoli psychotickým onemocněním, epilepsií, vysokým krevním tlakem nebo onemocněním srdce.
Související odkazy
- Psilocybin (odkaz vede na web drogovaporadna.cz)
- Jiří Presl: Drogy: poznej svého nepřítele. Praha, 2012. (PDF soubor ke stažení, 1.8 MB)
- Kamil Kalina a kol.: Drogy a drogové závislosti – mezioborový přístup. Úřad vlády České republiky, 2003. ISBN 80–86734–05–6. (odkaz vede na web drogy-info.cz)
- Manuál a podklady pro moderátory interaktivní hry „Jak se (ne)stát závislákem“ (odkaz vede na web zkola.cz)
- Lysohlávky (psilocybin) (odkaz vede na web extc.cz)
Zdroj: NZIP (Národní zdravotnický informační portál)
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 