Užívání návykových psychoaktivních látek má závažné psychické, sociální, ekonomické a zdravotní důsledky. Zejména při injekční aplikaci jsou časté zdravotní komplikace včetně infekcí.

Injekční užívání drog zůstává zásadním rizikovým faktorem pro nákazu viry přenášených krví, jako je hepatitida B a C a HIV, ale také dalších infekčních chorob, jako jsou pohlavně přenosné infekce (STI) a tuberkulóza (TBC). Zatímco u pohlavně přenosných chorob a TBC injekční užívání drog přímo nezpůsobuje infekci, faktory, jako jsou životní podmínky nebo vysoce rizikové sexuální praktiky, vystavují některé lidi, kteří si drogy injekčně užívají, většímu riziku.
Během posledního desetiletí se počet diagnóz HIV mezi injekčními uživateli drog neustále snižoval. Od roku 2015 však jen velmi málo zemí EU/EHP zaznamenalo podstatný pokles přenosu viru hepatitidy C (HCV) mezi injekčními uživateli drog.
Infekce spojené se sdílením kontaminovaného injekčního vybavení nebo s jinými způsoby přenosu nakonec ovlivňují kvalitu života a očekávanou délku života jednotlivců. Mohou také vést k přímým i nepřímým společenským nákladům, například ztrátou produktivity, vysokými náklady na léčbu a péči a rizikem dalšího přenosu infekčních nemocí na ostatní, včetně těch, kteří drogy neaplikují injekčně.
Příčiny infekčních komplikací:
- nesterilní aplikace injekcí
- použití nesterilních či kontaminovaných pomůcek (jehly, stříkačky, voda)
- změny normální mikrobiální flóry, zvýšená kolonizace kůže a sliznic patogenními mikroorganismy
- zneužívání ATB při samoléčení
- omezení nebo chybění preventivní péče (očkování, pozdní diagnóza a léčení)
- defekty humorální a buněčné imunity
- špatná hygiena ústní dutiny, alterace polykacího a kašlacího reflexu
- nízký socioekonomický standard (vyšší incidence)
- rizikové chování a návyky: kouření, alkoholismus, promiskuita
Infekční komplikace injekční aplikace návykových látek:
- Infekce kůže a měkkých tkání
- Endokarditida
- Pneumonie
- TBC
- Infekce skeletu
- Infekce CNS
- Hepatitidy
- HIV/AIDS
- Sexuálně přenosné choroby
Vzhledem k rizikovosti chování osob injekčně užívajících drogy je klíč ke zlepšení zdravotní situace v častém a efektivním testování nejvíce ohrožených podskupin. Tedy ideálně i těch osob, které nejsou v kontaktu se zdravotní péčí, nespolupracují se svým praktickým lékařem a jediným můstkem k prevenci, diagnostice a léčbě je kontakt s adiktologem v rámci nabízených služeb.
Právě proto musí být adiktolog základně seznámen se somatickými komplikacemi, aby mohl klienta přesvědčit k testování a/nebo odeslat či doprovodit do zdravotního zařízení v případě nutností léčby.
Tento krok je zpravidla nejsložitější. Většina závislých má obavu, často podpořenou vlastní či zprostředkovanou negativní zkušeností se zdravotníky.
Zdroje: European Centre for Disease Prevention and Control | Adiktologie v preventivní a léčebné praxi | Iniciativa Sníh