Prokletý dramatik

Tenká knížka Křížová cesta Michaila Bulgakova autorky a překladatelky Aleny Morávkové přibližuje přehledně život jednoho z nejslavnějších ruských spisovatelů, dramatiků a autorů vůbec. Michail Bulgakov patřil mezi největší spisovatele své doby a i když za jeho života byla většina jeho díla zakázana nebo strhána negramotnou sovětskou kritikou a poté zakázána, jedná se o naprosto nadčasového a geniálního autora. Zájemcům o jeho život, který byl vždy úzce provázán s jeho dílem, doporučuji toto srozumitené shrnutí odkazující na autorovu tvorbu. Kniha je vhodná pro nesmělé uchazeče o Bulgakovovův život stejně jako již sečtělejším zájemcům. Autorka sama navíc osobně znala Bulgakovovu třetí manželku, která opatrovala jeho archív a díky které je právě dílo tohoto výjimečného autora přístupno každému, kdo o něj zahoří zájmem. O to více je knížka autentičtější a jedná se o skvělou volbu pro vykročení do Bulgakovovy tvorby.


Když jsem si nedávno přečetla Mistra a Markétku od Michaila A. Bulgakova, došlo mi, že abych pochopila hloubku tohoto úžasného díla, musím jít trochu dále za jeho oponu. Do zákulisí autorova života. A když jsem si přečetla část jeho deníků a dále deníků, které vedla jeho třetí žena Jelena Sergejevna, došlo mi, že musím ještě dál do příběhu Bulgakovova života.

A právě v tom mi byla velmi nápomocna tenká a už trochu starší kniha Křížová cesta Michaila Bulgakova od dvorní překladatelky autorova díla, Aleny Morávkové, která navíc s Jelenou Sergejevnou až do její smrti vedla čilou korespondenci a obě ženy navázaly ryzí přáteství. A právě toto přáteství zapříčínilo to, že první vydání Mistra a Markétky v našem socialistickém soustátí vyšlo bez cenzorních škrtů, čemuž se v Rusku, věrni svým tradicím, vyhnout nedokázali.

O tom však více jindy.

Knížka samotná přiblíží základní okolnosti života i díla Michaila Bulgakova zájemcům povrchním i se zájmem o detail a srozumitelně a chronologicky zobrazuje literátův život. Od jeho narození v Kyjevě v roce 1891 jako prvorozeného přes studia na gymnáziu T. Ševčenka v Kyjevě přes studia medicíny až po mobilizaci jako lékaře na Kavkaz. Zde Bulgakov prožívá materiál pro svá první díla, jedno z nich jsou Zápisky mladého lékaře. Po několika letech a přežitém tyfu věší lékařský plášť na hřebík a začíná se věnovat kariéře spisovatele a otevírá tak stavidla svého života, aby vypustil všechnu nasbíranou inspiraci.

Dále na stránkách sledujeme jeho cestu přes větší a menší úspěchy lásky, rozchody, boje a hlavně záda borcená tíhou cenzorů. Tato kapitola jeho života je stejně jako jeho román Mistr a Markétka nejznámější. Ovšem jeho život nebyl pouze to. Kniha vypráví, že právě Mistr a Markétka je dílo, jaké tvořil nejdéle a s největší pílí, Bulgakov se však identifikoval i jako dramatik a právě jeho spolupráce s moskevskými divadly je důležitá a neméně bolestná. Bulgakov nebyl tématicky vymezený, napsal hru o Moliérovi, napsal hru i o Puškinovi a jeho poslední dokončená hra byla o samotném Stalinovi.

Přes tématické rozdíly byly ve své době všechny tyto hry vysoce ceněny a nejenom ty. Bulgakovova tvorba zahrnuje mnohem více a právě to je v knize popsáno detailně, ovšem zároveň jednoduše. Na dvou místech textu čtenář nalezne vložené sety černobílých fotografií, první set je spíše osobního charakteru života Michaila Bulgakova, druhý už se týká více ukázek jeho her a práce. V textu jsou vloženy výňatky z jeho deníků a dopisů, také zápisky z deníku jeho ženy Jeleny Sergejevny.

Je to smutné a chmurné čtení zadupané inspirace a zdušeného života. Bulgakov měl světu mnoho co říct, jeho doba a vládnoucí režim se mu však snažili zacpávat ústa. I když může mnohý namítnnout, že byl údajným Stalinovým oblíbencem, je třeba si uvědomit, co slovní spojení „Stalinův oblíbenec“ v reálu znamenalo.

V tomto nelze nevzpomenout chmurný osud jeho vlastní dcery, kterou prý miloval a před jeho láskou utekla do USA nechala se raději okrást sektou. Jiná Stalinova oblíbenkyně, baletka, si tak užívala jeho výsluní přízně, že všichni muži, kteří se do ní zamilovali nebo ona do nich, tajemně mizeli a objevovali se mrtví. Bulgakov na tom nebyl lépe a i když Stalin po úmrtích jiných oblíbených spisvatelů neměl zájmu, aby zahynul vlivem jeho vlády i Bulgakov, život mu nijak ulehčen nebyl. Naopak. Co Bulgakov napsal, sklidilo v odborných kruzích ovace. Pak se to nadějně mělo začít zkoušet, aby to bylo zakázáno. Když se hra zázrakem dostala do nějakých premiér a repríz, sovětší psi morálky ji strhali jako pro sovětského člověka zbytečnou a Bulgakov se opět mohl mučit svým marným osudem.

Strhující jsou přepisy jeho dopisů samotnému Stalinovi a vedoucím představitelům Kremlu, kde souhlasí s kritikou, že je pro SSSR zbytečný a nemyslitelný a prosí o vyhoštění za hranice. To mu rozmluvil v telefonu osobně Stalin. Nikdy nepřestal litovat, že Stalinovi ustoupil a v Moskvě zůstal.

Kniha je skvělá a zájemci o život a dílo tohoto velikého autora přiblíží základy toho, co by měl vědět a doporučí mu díla vhodná k přečtení či shlédnutí. Mnoho jeho her bylo uvedeno i v pražských divadlech a najít si jejich záznamy může být zajímavé. Dále je doporučena i spousta jeho knih a fejetonů, které stále vycházejí v různých vydáních a uspořádáních doposud. Kniha navíc přibližue pozadí jejich vzniku, což dodává Bulgakovově tvorbě nový rozměr.

Pokud tedy máte zájem poznat blíže život tohoto zajímavého a své době se vymykajícího autora, zkuste začít s tímto tenkým spiskem, který Vám příblíží tragický a předčasně ukončený život muže, jemuž osud nedovolil zestárnout a jeho dílo je i po necelých sto letech stále aktuální.


Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s