Medici na hlaváku

Znáte studentskou iniciativu Medici na hlaváku? A víte, jak pomáhají ukrajinských uprchlíkům?

Medici UK se od prvních dnů rusko-ukrajinské války zapojili do humanitární pomoci v asistenčních centrech, kam denně přijíždějí stovky uprchlíků. Podle údajů zveřejněných ministerstvem vnitra Ukrajinu od začátku bojů opustily bezmála dva miliony osob, přičemž odhadem už kolem 200 tisíc z nich zamířilo do Česka. K dnešnímu dni na Hlavním nádraží působí zhruba sedm desítek dobrovolníků UK.


Hosty Inovační snídaně UK byli:

  • Anna Krejčová, zakladatelka iniciativy a studentka 3. ročníku na 3. lékařské fakultě UK.
  • Albert Strunz, koordinátor a student 3. LF UK.
  • Yevheniia Stytsenko, koordinátorka a studentka 3. LF UK.

Co se mj. dozvíte?

  • → jak vznikla iniciativa Medici na hlaváku a jak pomáhá ukrajinským uprchlíkům,
  • → co bylo impulsem začít jednat a jaká je struktura organizace,
  • → jak vypadá každodenní činnost a co jsou největší výzvy,
  • → s jakými případy a jakými zdravotními problémy ukrajinští uprchlíci přicházejí
  • → nebo jak se mohou zapojit ostatní studenti a naplnit tak budoucí vizi mediků.

Poděkování Inovační snídani a Univerzitě Karlově.



Medici UK opět pomáhají, tentokrát Ukrajincům (FORUM, magazín UK)

Univerzita Karlova se v krátké historii již podruhé spoléhá na své studenty. Medici UK se od prvních dnů rusko-ukrajinské války zapojili do humanitární pomoci v asistenčních centrech, kam denně přijíždějí stovky uprchlíků. „Reálné dopady jejich dobrovolnické činnosti jsou znát na každém kroku. Těžko najdeme adekvátní hodnotu, kterou bychom dokázali vyčíslit jejich ocenění,“ říká univerzitní kancléř Michal Zima. Jak taková pomoc konkrétně vypadá na pražském Hlavním nádraží, největším v Česku, zjišťovala v terénu reportérka magazínu Forum. Celkem se již do pomoci zařadilo pár set studentů Karlovky; na nádraží ti ukrajinští třeba i tlumočí svým krajanům, přičemž se setkávají i s lidmi ze svých rodných měst.

Podle údajů zveřejněných ministerstvem vnitra Ukrajinu od začátku bojů opustily bezmála dva miliony osob, přičemž odhadem už kolem 200 tisíc z nich zamířilo do Česka. Mezi uprchlíky před válkou i v Česku výrazně převažují ženy a děti. Příliv Ukrajinců se daří zvládat díky síti Krajských asistenčních center pomoci (KACPU) po celé republice. Každý čtvrtý uprchlík přitom míří do center v Praze, odkud je hasiči z důvodu naplnění kapacit KACPU následně rozvážejí k registraci do jiných krajů a dalších registračních míst.

Kromě nespočtu aktivit jednotlivců, organizací státní správy a neziskových organizací poskytují v Praze asistenční služby lidem z Ukrajiny dvě velká centra. Jedno pražské KACPU působí v Kongresovém paláci, kde se vyřizují administrativní kroky spojené kupříkladu s udělením víz, druhé KACPU se nachází na vlakovém Hlavním nádraží; slouží především pro poskytnutí prvních informací čerstvě přijíždějícím uprchlíkům. Právě na nádraží denně přijíždějí desítky vlaků s cestujícími prchajícími před ruskou agresí. Mnozí se do České republiky vydávají za svými známými a příbuznými. Ti ostatní – a je jich denně několik set – jsou po příjezdu do Prahy odkázáni na pomoc desítek dobrovolníků z několika neziskových organizací. Mezi dobrovolníky, kteří zde od začátku pomáhají, najdeme i řadu studentů Univerzity Karlovy.

Gábina má na starost všechny dobrovolníky, kteří dnes do centra dorazili. Je jejich koordinátorkou. Říká, že pracovní den začíná v osm hodin a dále probíhá podle pokynů vzešlých z rozhodnutí krizového štábu. Každý dobrovolník – vybavený žlutou vestou – dostane instrukce, co je ten den potřeba zajišťovat.

„Jsou skvěle ,nabrífovaní´ a vědí, co dělat s lidmi od okamžiku, kdy vlak zastaví a na nástupiště začnou uprchlíci vystupovat. Z cedule víme, kolik lidí zhruba vlakem přijede. Naším úkolem je například zkontaktovat hasiče-řidiče, kteří lidi naloží do autobusů a převezou je do dalších asistenčních center nebo do ubytovacích zařízení. U nás je k dispozici i databáze ubytování, kde se shromažďují volné kapacity. Využívají se především pro lidi s krátkodobým pobytem, kteří pokračují v přesunu jinam. Nejnáročnější je to vždy večer. Když přijedou vlaky, lidé zde vystoupí, a další spoj jim odjíždí třeba až ráno nebo za den. Nahoře v hale máme sice k dispozici krizová lůžka – je jich tam kolem padesáti kusů, ale ta jsou většinou už v osm večer obsazena. Takže tu maminky s dětmi jsou nuceny přenocovat na chodbě. Kdyby někdo chtěl pomoci, prosím, přijďte kterýkoliv den večer a můžete si někoho odvést domů. Nechat jej u sebe osprchovat, povečeřet, přespat… Budou vám neskonale vděční,“ vyzývá energická Gábina.

Pokračování článku →


Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s