Po bitvě je každý generál, po válce i kat…

Silné čtení o části historie, o které chce i dnes jen málokdo slyšet a skoro nikdo vzpomínat. Poválečné hysterie nacionalismu spustily stavidla hrůzy a hanby, které si jen málokdo dokáže představit. Mnoho knih se věnuje obětem německé mašinérie zla. Naštěstí jsou i tací autoři, kteří se nebojí sáhnout do tabuizovaných témat a srozumitelně je přiblížit i dnes.


Nevím jak v jiných částech republiky, ale tady v Ostravě je německá otázka i po tolika letech stále citlivé téma. Když jsme před několika měsíci s kamarádem zjistili, že máme podobné německé kořeny a mohli o tom prohodit několik slov, ulevilo se mi. Doma to bylo dlouho tabu a volně jsme o tom mohli s maminkou mluvit až po babiččině odchodu. Když na to přišla řeč s mým mužem, že v mé rodině je německý osten, přijal to se zájmem, pouze mě požádal, že před jeho rodinou z Valašska, která si zažila německé běsnění let čtyřicátých, se o tom zmiňovat nemám.

Na druhou stranu se o tom mluví, vychází knihy, které vypráví osudy vyhnaných Němců a tabuizovaná témata se dostávají na povrch. Ale jde to pomalu, ztuha, a ne vždy se při tom člověk cítí dobře. Několik desítek let skrývání hanby, která ani mnohdy hanbou nebyla, se těžko dostává ven z duše.

A o tomto pojednává i Vyhnání Gerty Schnirch, román o hořkosti, ztracených nadějích a ukradeném domově. Gerta se narodila německému otci a české matce. Plnohodnotná Češka nebyla a svému německému otci a bratrovi nebyla nikdy dost dobrá. Nebyla ani dobrá Němka a celá válečná hysterie kolem Hitlera, privilegovaných vrstevníků a jejich uhlazených rodičů, se jí hnusila. Chtěla jen malovat, chodit se svou českou kamarádkou Janinkou po ulicích starého Brna a dýchat vzduch svého dětství, které však bylo vším tímto přerváno. Kolem Gerty najednou ubývalo dospělých i rodin, které znala a její svět se smrskával do německých pokřiků, hnědých košil s vypocenými kruhy v podpaží a hořkosti. O maminku přišla a otec si z ní později vytvořil náhražku, z čehož vzešla její dcera Barbora. S tou pak po válce absolvovala příšerný pochod smrti na brněnský venkov, kde kromě znásilňování a ubíjení nemohoucích opilými dělníky ze Zbrojovky zažila blízkost smrti a hrůzu nad všechny hrůzy. Řízením osudu se však dostala spolu s několika Němkami do vesnice Perná, kde to ze začátku perné bylo.

Za stravu, nedostačující ubytování a vyřazené ošacení pracovaly do úmoru na polích, Gerta později v administrativě u různých komisařů a představených vesnice bez jistoty, že přijde další den. Viděla bídu a vražděni Němců, kteří ve vesnici bydleli po generace, krádeže celých statků přistěhovalými rodinami a nelítostné vraždy bez trestu a zločiny páchané na Němcích a později na komukoliv, o kom se jen řeklo, že stranil těm druhým. A čirou náhodou si pak jeho stavení někdo zabral i s celým majetkem.

Gerta to všechno přežila a dokonce dostala šanci vrátit se do svého milovaného Brna, které už nikdy nepoznala a ani se s ním nesžila a s těmi Němkami, které neutekly do Rakous či jinam, sdílela bolestný osud nechtěných a žluč a vztek, který jí více či méně stravoval až do konce. Hořkého a bezútěšného.

Kniha popisuje tyranii několika režimů, moc anonymního úředního šimlu, kdy razítko u jména, které dotyčný ani neznal, zničilo osud tomu, komu patřilo a nemožnost dobrat se spravedlnosti.

Vždyť toto spravedlnost přece byla. Jsi Němec, vše jste zničili, tak trpte. Ale tak jednoduchá ta rovnice nebyla. Rozhodování na jejím základě semlelo mnoho osudů a skutečné viníky zachytilo v tak malém měřítku, že ani po letech není ospravedlnitelné. Němce, ať už jakékoliv, toto jednání poškodilo, ale málokdo si dnes již uvědomuje, že poškodilo hlavně český národ, který si na základě krátké hysterie vyhnal mnoho rodin, jež tu žily po generace a rozuměly svému řemeslu a neměly nástupce.

To si však jen pomalu uvědomuje až dnešní svět a na druhou stranu, s odstupem času to málokomu přijde důležité, pokud se ho to přímo nedotýká.

Vyhnání Gerty Schnirch je soudobá kniha, psaná jednoduše a připomíná události, při kterých se z obyčejných lidí stali kati a jejich „spravedlnost“ učinila tolik zla a bolesti, že by si mohli s nacistickými vrahy podat ruce. Bohužel i dnes se dá najít mnoho podobenství s tímto a pokud se o tomto nebude opět mluvit, historie se bude ruku v ruce s hysterií opakovat.

Tuto knihu jsem dlouho odkládala a poté ji už nemohla odložit. Vyprávění z několika úhlů a rovin, prolínání času a vzpomínek, emocí a vzteku, to vše vytvořilo obraz společnosti, který poskládaný z jednotlivých fragmentů rozhodně nebyl lichotivý a kdejaká panička své doby by se měla stydět za své myšlenky i činy.

Ale to se s odstupem času nemění platí i dnes.

I tak děkuji autorce, že otevřela stále ožehavé téma citlivým způsobem a přiblížila dnešním čtenářům to, co v mnohých rodinách pálí dodnes.


Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s