Mladý pane, viděl jste někdy důl? (…) Ten se může zatopit, zasypat, ale nikdo vám ho nemůže vzít.

Kniha Příběhy české šlechty autora Vladimíra Votýpky se nečte snadno. Autor podnikl ještě před rokem 1989 mnoho cest za potomky slavných šlechtických rodů a pokusil se vyzvědět něco z jejich historie. Nejenom té staré několik století, ale také té novější. Setkal se logicky často s nedůvěrou. Rodiny si ještě moc dobře pamatovaly, co soudruzi vyváděli v jejich domovech, které byly později povětšinou vyplundrovány a zdevastovány a jejich obyvatelé se stali třídními nepřáteli se vším, co k tomu přináleželo. Nakonec však vyprávěli téměř všichni. Čtenář se tak stává smutným svědkem zničení století krás a zmaření práce několika generací. Nenašel však zlomené lidi, našel stále vzdělané a silné osobnosti, které se podělily o svůj osud, a nezapomněly se dívat do budoucna na časy, ve které doufaly, že zase mohou přijít. Někteří se jich už neměli šanci dožít. Jiní však ano a ty pak čekala další bitva s novým zřízením. O tom však již vyprávějí jiné knihy…

Další

Po bitvě je každý generál, po válce i kat…

Silné čtení o části historie, o které chce i dnes jen málokdo slyšet a skoro nikdo vzpomínat. Poválečné hysterie nacionalismu spustily stavidla hrůzy a hanby, které si jen málokdo dokáže představit. Mnoho knih se věnuje obětem německé mašinérie zla. Naštěstí jsou i tací autoři, kteří se nebojí sáhnout do tabuizovaných témat a srozumitelně je přiblížit i dnes.

Další