
Fiktivní satirický příběh o setkání švédského generála Jana Kryštofa Königsmarcka a generála a polního maršála císařské armády Rudolfa Colloredo na Karlově mostě.
Autor: Karel Moudrý | Hrají: Petr Borka a Jiří Hrdina | Zvukové zpracování: Josef Kačírek
Švédské obležení Prahy bylo poslední střetnutí třicetileté války, které se odehrálo v roce 1648, když se švédská vojska operující v Čechách pokoušela obsadit Prahu. Švédské armádě generála Jana Kryštofa Königsmarcka se za pomoci přeběhlého císařského důstojníka Arnošta z Ottowaldu podařilo obsadit Malou Stranu a Pražský hrad již 26. července. Na pravém břehu Vltavy se však obyvatelé Starého a Nového Města pražského připravovali na obranu a ve dnech 31. července až 1. listopadu úspěšně odolávali útokům švédských armád.
Švédové z Prahy odvezli většinu umělecké sbírky Rudolfa II. nevyčíslitelné hodnoty. Součástí byly předměty jako Codex Argenteus nebo Codex gigas („Ďáblova Bible“), dále stovky cenných obrazů italských a vlámských mistrů, soch apod. Část této kořisti zůstává dosud ve Švédsku, část se dostala (jako vlastnictví královny Kristýny I.) do sbírek Vatikánu, pouze několik rukopisů se vrátilo do Česka.
Po neúspěšném obléhání Brna byla švédská vojska nucena ukončit tažení na Vídeň a stahovala se zpět do Švédska. 15. července se však generál Königsmarck spojil s Arnoštem z Ottowaldu, který mu o deset dní později zajistil vniknutí na Malou Stranu a na Pražský hrad. Švédské jednotky, které využily malou bdělost stráží v souvislosti s oslavou svatby císaře, nepozorovaně pronikly stezkou dovnitř. Po obsazení západních částí Prahy začali žoldnéři ihned rabovat. Lup vojáků činil 12 miliónů zlatých, do zajetí bylo zavlečeno 80 význačných osobností, za které bylo možno požadovat výkupné. Cenné sbírky, které na Pražském hradě nashromáždil císař Rudolf II., však Königsmarck nevydal svým lidem, ale prohlásil je za státní kořist a postavil k nim silné stráže. Tyto předměty pak byly odvezeny do Švédska, mnoho z nich se stalo součástí výzdoby Švédského královského paláce.