Krvavé Vánoce

Příbuzenské sňatky nezpůsobily jen degeneraci rodu habsburského, podepsaly se také na fyzickém a duševním zdraví potomků uherských šlechticů Báthoryových. Hraběnka Alžběta, nechvalně proslavená jako Čachtická paní, zdědila po předcích epilepsii a sklon k sadismu. Alžběta Bathoryová do historie vstoupila jako krvavá hraběnka. Guinessova kniha o ní hovoří jako o největší vražedkyni všech dob. Plných 25 let vraždila na území současných 4 států, přesto se nikdy nedočkala odpovídajícího potrestání. Kde končí fakta a začínají mýty?


V rodu Báthoryů se nápadně často objevovala tyranie a sexuální zvrácenost, doprovázená epilepsií a dnou. Protože i sami rodiče hraběnky Alžběty k sobě měli příbuzensky velmi blízko, genů na výběr moc nebylo. Alžběta v dětství trpěla epileptickými záchvaty a přestože se jí dostalo toho nejvybranějšího vzdělání, při pohledu na otce zacházejícího s poddanými jako s otroky nabyla pocitu, že má coby šlechtična nad druhými neomezenou moc.

V roce 1575 se 15letá Alžběta provdala za svého bratrance Františka Nádasdyho, který si liboval v mučení tureckých zajatců. Zatímco bojoval ve válce, Alžběta navštěvovala tetu Kláru, o níž se šuškalo, že zavraždila svého manžela a vzrušuje ji pohled na utrpení mladých dívek. Podle pověstí to byla právě tato povedená tetička, kdo Alžbětu zasvětil do rozkoší sadistických hrátek.

Podle pozdějšího vyšetřování hraběnka z Čachtic mezi lety 1585 – 1610 brutálně zavraždila několik stovek mladých žen, které na hrad nalákala pod příslibem práce nebo výuky dvorské etikety. Dívky údajně mučila různými způsoby: šlehala je kopřivami, pálila je rozpáleným železem na různých částech těla, máčela je v ledové vodě a pak je nechávala stát na mraze, dokud nezemřely.

Manžel o jejích zločinech věděl, ale nezakročil. Je dost možné, že se jich sám s potěšením účastnil. Teprve po jeho smrti přičiněním vysoce postaveného státního úředníka Juraje Turza hrůzné hraběnčiny skutky vypluly na světlo. S ohledem na pověst rodiny se ovšem Turzo zasadil o to, aby Alžběta nebyla hnána před soud, ale dožila v domácím vězení na svém hradě v Čachticích.

Autorkou rozhlasového dokumentu je Adriana Krobová. Text článku pochází z časopisu Dotyk.


Falešní filmaři se v Čachticích

V roce 1961 se skupina podvodníků rozhodla příběh „krvežíznivé baronky“ využít ve svůj prospěch. Pod záminkou natočení filmu, ve kterém budou do všech rolí obsazeni občané Čachtic, se nechali v městečku hostit a na otevřený účet v obchodě a restauraci odebírali alkohol a stravu. Filmová horečka mezi občany neznala mezí. Představitel Ficzka si dokonce nechal vytrhnout dva zdravé přední zuby, aby jeho filmová podoba vyzněla věrohodně. Čachtické ženy vybrané do rolí mučených dívek musely s režisérem při alkoholu ve vinných sklepích ponocovat, aby vypadaly s kruhy pod očima a se sinalými obličeji před kamerou věrohodně. Při těchto „psychofyzických“ přípravách hereček se často rozdivočil tak, že lidé měli vážné obavy o jeho zdraví… Do role Alžběty Báthoryové byla po „náročném“ konkurzu obsazena svobodná učitelka místní školy. Režisér i kameraman, který točil veškeré, takřka naturalistické scény na prázdnou kameru, byli ještě v průběhu „filmování“ zatčeni… Případ podvodných filmařů se stal na léta vděčným tématem recesistů z řad bratislavských umělců, kteří s fantazií sobě vlastní vymýšleli nové a „zcela zaručené“ pikantní historky o povahových vlastnostech nevinných Čachtičanů.


Alžběta Báthoryová (Wiki)
Alžbeta Báthoryová a jej obete. Pravda o čachtickej panej
Sadismus a Alžběta Báthoryová
Pověsti o krvavé čachtické paní nelhaly

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s