Medicínmani a ti druzí (2)

Ukázka z knihy Medicínmani a ti druzí prof. MUDr. Pavla Pafka, DrSc. Soubor úvah a reflexí současné významné osobnosti z oboru chirurgie, týkajících se obecných i speciálních otázek našeho života.


Výlučná namáhavá profese předpokládající přísnou vnitřní kázeň, každodenní setkávání se s hranicí života a smrti, nelítostné oscilování mezi všemocností a bezmocností, vědomí nevratnosti vykonaných kroků a zodpovědnost za ně, programový racionální i emocionální nadhled – to jsou základní skutečnosti, provázející život chirurga a za šťastných okolností také obohacující a prohlubující jeho životní obzor. S tímto vědomím jsme se prof. Pafka ptali – na jeho pojetí života, zrození, smrti, na pojetí nemoci a nemocného, na jeho chápání přátelství a kolegiality, lékařské etiky, pedagogického úkolu a dalších závažných témat, které vyplynuly z jeho reflexe současného profesního i občanského života.


Laudatio – Česká lékařská komora – Profesor Pafko – Rytíř lékařského stavu

… v červnu 1966 nastupuje mladý lékař Pavel Pafko na III. chirurgickou kliniku VFN v Londýnské ulici a patrně netuší, že právě zde stráví většinu svého profesního života. V roce 1968 sice odjel na stáž do tehdy západoněmeckého Nordhornu, ale v roce 1970 již opět pracuje v Praze na traumatologickém oddělení. Poté co v roce 1972 složil u profesora Knoblocha na Bulovce druhou atestaci z chirurgie, byl následující rok jmenován na traumatologii vedoucím lékařem.

Zatím co v 70. letech doktor Pafko pracoval především jako traumatolog, tak v letech osmdesátých se začíná věnovat hrudní chirurgii, zejména náročným operacím jícnu a plic. V roce 1981 získal titul kandidáta věd a o pět let později docenturu, když habilitoval s prací na téma „Vstřebávání alkoholu a acylpyrinu po resekcích žaludku“. Díky své erudici dosáhl již v roce 1989 titulu doktora věd a po sametové revoluci byl pak po zásluze logicky jmenován profesorem chirurgie University Karlovy.

V roce 1992 přebírá profesor Pafko vedení III. chirurgické kliniky I. LF UK v Praze a od roku 1994 se zde spolu se svým týmem začíná připravovat na transplantace plic. Součástí této přípravy jsou mimo jiné studijní pobyty v Londýně i operace ve Vídeňské všeobecné nemocnici pod vedením profesora Waltera Klepetko. Po této náročné přípravě konečně v prosinci 1997 přichází Den D, kdy profesor Pafko mohl provést ve FN Motol první transplantaci plic v České republice. Operace byla úspěšná a pacient ji přežil o celých 7 let.

Možná se chcete zeptat, proč profesor Pafko transplantoval plíce v Motole a nikoliv v Londýnské ulici. To bylo tak. V prosinci 1996 profesor Pafko operoval tumor plic prezidenta Václava Havla, jehož zdravotní stav sledoval takřka v přímém přenosu celý národ. Ze skvělého chirurga s perfektní reputací mezi kolegy i pacienty se naráz stala mediální hvězda.

Navzdory této slávě však pan profesor Pafko zůstal nohama pevně na zemi a zájem veřejnosti o operaci prezidenta republiky využil mimo jiné k tomu, aby upozornil na paradox, že lékař za operaci plic prezidenta republiky dostává nižší plat než automechanik za opravu jeho služební limuzíny. Za tento výrok se na jednu stranu logicky stal terčem slabomyslných útoků, na druhou stranu však získal cenu LOK za statečnost.

Výsledkem zájmu o zdravotní stav prezidenta Havla byla ale také veřejná kritika nevyhovujícího stavu budovy chirurgie v Londýnské ulici. Klinika se díky tomu mohla přestěhovat do FN Motol. A to je důvod, proč první transplantaci plic profesor Pafko neprovedl v Londýnské, ale v Motole.

Program transplantací plic pokračoval v Motole pod vedením profesora Pafka až do 100. operace. V roce 2010 sice pan profesor ve svých 70 letech předal vedení kliniky profesorovi Lischkemu, ale i ve svých 75 letech stále pravidelně operuje a my všichni doufáme, že ještě dlouho operovat bude.

Za přínos české medicíně profesor Pafko dne 28. 10. 2013 převzal z rukou prezidenta republiky medaili Za zásluhy.

Chirurga sice především reprezentují výsledky operací, ale pokud jde o chirurga tak excelentního, jakým je pan profesor Pafko, je logické, že se o své zkušenosti dělí nejenom se sekundáři, kteří mu asistují při operacích, ale také s dalšími kolegy prostřednictvím svých knih. Profesor Pafko je například autorem učebnice „Náhlé příhody břišní“ nebo publikace „Causae mortis v chirurgii“. Napsal rovněž knihu „Komplikace v plicní chirurgii“ a s profesorem Lischkem vydali monografii „Plicní chirurgie“.

O své životní zkušenosti a názory se pan profesor podělil s čtenáři mimo jiné jako autor souboru úvah a reflexí vydaného pod názvem „Medicinmani a ti druzí“ nebo v knize vyprávění o životě, která vyšla pod názvem „Šlo to skoro samo“.

O své životní zkušenosti a názory se pan profesor podělil s čtenáři mimo jiné jako autor souboru úvah a reflexí vydaného pod názvem „Medicinmani a ti druzí“ nebo v knize vyprávění o životě, která vyšla pod názvem „Šlo to skoro samo“.

Pan profesor Pafko patří mezi všeobecně uznávané osobnosti, které svojí prací, názory a životem překročily hranice svého oboru. Je celebritou v tom nejlepším slova smyslu, tedy osobností, která si zasluhuje náš obdiv a uznání. A to nejenom za svoji práci, ale i za odvahu, s níž publikuje a obhajuje své názory v novinách, v debatách a na konferencích, včetně těch, jejichž pořadatelem je ČLK. Profesor Pafko je zkrátka slušný člověk, kolega a férový chlap.

Motorkář, cyklista, ale také třeba turista, který se podle svých vlastních slov na stará kolena chystá courat přírodou s kbelíčkem barvy a obnovovat turistické značky. I to je pan profesor Pafko. Tak ať mu elán vydrží.

Moudrost, skromnost, nezištnost a pracovitost, spolu s pevnými morálními zásadami zdobí rytíře.


, , ,

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s