Kniha Medicínské katastrofy autora Richarda Gordona je výborným dovolenkovým čtením. Soubor příspěvků, které spojuje pouze zdravotnictví nebo zmínka o lékařské vědě, jsou nenáročným odpočinkem ještě nenáročnějšího čtenáře. Kolísavá kvalita jednotlivých krátkých kapitol je pro knihy tohoto typu typická. Populárně naučná forma i beletristicky zpracované skutečné příběhy jsou skvělým průvodcem do nadcházející horkých dnů, kdy od knihy nic nečekáte a přitom se chcete alespoň trochu pobavit. Navíc když knihu někde zapomenete, bude vám to vcelku jedno.
Knihy beroucí vážná témata na lehkou váhu jsou stále populární mezi čtenáři. Jak ukázala kniha Tlouštíci hoří rychleji, byť autorka postupuje od počátečního humoru až k silně existenciálním otázkám, sháňka je po knize stále veliká. Na základě této poptávky vznikají stále další sborníky na podobná témata a Medicínské katastrofy v tomto nejsou jiné.
Jedná se o soubor příspěvků z různých časů, společenských uspořádání a spojuje je jediné a to účast lékaře či alespoň nějaká zmínka o medicíně. Mnohdy je to jasné, konkrétní lékař pokazil to a to a stalo následující. Někdy se jedná pouze o chybný úsudek tehdejších lékařů silně ovlivněných církví. Katastrofa to samozřejmě byla, ale tyto příspěvky jsou celkově slabší, protože se většinou jedná o nekonkrétní pavědecká prohlášení snažící se dotýkat „zábavných témat“ jako je třeba masturbace.
Kniha původně vyšla v roce 1992 a i když na zlatá devadesátá ještě mnoho lidí vzpomíná se slzou v oku, určitý dozvuk maloměšťáctví let předchozích tam ještě byl, proto je humor mnohdy z našeho dnešního pohledu na úrovni mateřské školy. Dnes už se vtipům a historkám opírajícím se vyloženě jen o pohlavní orgány zasměje už jen určitá výseč obyvatelstva, tehdy to ale bývalo širší publikum a v příspěvcích je to cítit.
Stejně jako jejich kolísavá kvalita. Některé jsou skvělé, zabývají se třeba i kriminalitou a jsou to opravdu malé detektivky skutečných případů. Nebo i příběhy z psychiatrické péče jsou prostě špica. Proloženo je to však dětinskými nebo nafouknutými články a rázem se kouzlo vytratí. Kniha jde často do extrému i když to není potřeba, aby udržela pozornost čtenáře, případně jej nějak za každou cenu šokovala. Opět to odpovídá stylu knih z devadesátých let, kdy se o čtenáře přetahovali nakladatelé s co nejvíce wow tématem.
Neříkám, že v tomto se přemýšlení mnoha dnešních vydavatelů změnilo, ale naštěstí už to není podmínka úspěchu a když si uvědomím kolik kilogramů čistě erotické literatury vychází každý rok, vtipy na základě hlášky „kluci mají penis a holky zase vagínu“ jsou už dnes opravdu přežité. A v knize jich je na můj vkus více než muselo být. Ale pokud zase máte tento typ humoru rádi, hoďte k mému hodnocení ještě jednu hvězdu za sebe a knihu si užijte. Bude vás bavit hodně.
Titul je tvořen různě dlouhými články, každý má samostatný nadpis a jednu a více vět úvodu přibližujících následující děj a psány jsou populárně naučnou beletristickou formou. Je to skutečně jednoduché čtení a neočekávejte od něj nic navíc. Zároveň čtenáři příliš pod kůži nezaleze a zpětně je problém si vybavit, proč jej člověk vůbec četl a co jej bavilo nejvíce. Jak kniha rychle přijde, tak i odejde. Moc z ní nezůstane.
Na nadcházející horké letní měsíce je to ovšem ideální volba a pokud máte rádi knihy s nesouvislým blokem textu bez hlubšího poslání jen s cílem zabavit a místy pobavit, neváhejte nad touto knihou ani chvíli. Nepříliš složité čtení rozhodně potěší a neunaví a když tuto knihu omylem někde necháte, v konečném důsledku vás to nebude mrzet, protože už si neuvědomíte, proč jste ji začali číst.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 