Nacistická a komunistická totalita zanechala své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na materiální otisky kritických desetiletí 20. století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu. Podílí se na něm Akademie věd ČR, Západočeská univerzita v Plzni a Centrum pro teoretická studia, společné pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.
Tag Archives: život v totalitě
Šikana a ztráta času
Šikana a ztráta času. Tak by se daly shrnout vzpomínky většiny pamětníků z vojny, které představuje kolektivní monografie „Mezi pakárnou a službou vlasti. Základní vojenská služba v letech 1968–2004“ editora Jiřího Hlaváčka.
Když je Rus v zahraničí, zjišťuje, že ho klid a bezpečí unavují
Dmitrij Zachvatov: Mám na kontě stovky případů, ale jen jednou v životě se mi podařilo dosáhnout zproštění viny.
Dmitrij Zachvatov, moskevský advokát, v rozhovoru s Wiktorií Bieliaszynovou z deníku Gazeta Wyborcza. Přeložil Luděk Vašta.
Wiktoria Bieliaszynová (GW): V Rusku prý jen méně než 1 % případů končí osvobozujícím rozsudkem.
Dmitrij Zachvatov (DZ): Máme-li být přesní, tak 0,63 procenta. Mně se podařilo dosáhnout zproštění viny jednou v životě, ačkoliv mám za sebou stovky správních a desítky trestních případů, hlavně politických. Obhajoval jsem mj. Mášu Aljochinovou z Pussy Riot, Marinu Ovsjannikovovou, bývalou novinářku státní televize, která se v březnu postavila proti vizi války, nebo Allu Gutnikovovou, redaktorku nezávislé redakce Doxa. Za zmínku stojí, že dnes všechny pobývají v zahraničí a je na ně vydán zatykač.
Tak jo. Byl jsem za komunistů vyslýchán
Tak jo. Byl jsem za komunistů vyslýchán. Ale takových nás bylo za komančů hodně.
Stalo se to na vojně a vyšetřovatelé byli dva fanatičtí komanči. A následně na mne nastoupil i kontráš, ten aspoň už neřval. Jeden z těch vyšetřujících nově u nás na útvaru nastoupil za trest a byl to politruk. S jeho příchodem začala nechutná politická masírka mužstva. Čišela z něj tupost, nadutost a opovržení záklaďáky. Do pracek jsem se mu dostal jen kvůli tomu, že jsem se odmítl podepsat pod socialistické závazky útvaru. Nebyl jsem sám, bylo nás cca pět. Jenže já měl v té době už dvě pecky desátníka, protože jsem absolvoval poddůstojnickou školu jako mnoho jiných, co na vojnu nastoupili s maturitou.
Byl jsem povolán k výslechu a znovu jsem nepodepsal. Navíc zjistili, že nejsem v SSM a že jsem tedy neměl dostat ty poddůstojnický frčky na ramena.
Já, moje žena a rudí bratři
Něžné vzpomínání Američana, který z naší země již nedokázal nikdy odejít i přes odstrašující dobu, do které přišel. V období tvrdé totality, nedostatku základních životních potřeb a absurdity každého dne dokázal Gene vytěžit ze života v Praze to nejlepší a v devadesáti letech na to i rád vzpomínat. Příběh jedné nemožné lásky, která se stala osudovou, okořeněný jedinečnými vzpomínkami.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 