TechCrunch informuje, že Meta chce využít vlastní zaměstnance jako zdroj trénovacích dat pro své AI modely tím, že bude sbírat signály z jejich práce na počítači – zejména pohyby myší a úhozy kláves. Záměrem je z těchto interakcí vytvořit dataset, který pomůže Metě zlepšovat modely pro tzv. AI „agenty“, tedy systémy, které umí vykonávat úkoly v aplikacích podobně jako člověk (klikání, výběry v menu, navigace v uživatelském rozhraní).
„Slopaganda“ na YouTube
YouTube se v posledních měsících stává čím dál častěji místem, kde se politická témata nešíří jen organicky, ale i prostřednictvím obsahových „továren“ – kanálů, které chrlí podobně střižená videa ve velkém a těží z emocí publika. Přesně na to upozorňuje čerstvý článek CBC: Alberta separatist leader unconcerned about influence of YouTube ‘slopaganda’ videos. Jde o nový výzkum Canadian Digital Media Research Network, který popisuje síť zjevně koordinovaných, neautentických kanálů, které cílí na obyvatele kanadského státu Alberta a přiživují v nich frustrace vůči kanadské federální vládě – mimo jiné i ve směru úvah o odtržení Alberty, případně dokonce o připojení k USA.
Španělské ministerstvo: Homeopatie nemá prokázanou účinnost. Co to znamená pro pacienty i trh?
Španělská Agentura pro léčiva a zdravotnické prostředky (AEMPS) publikovala technickou zprávu „Homeopatía y productos homeopáticos: Evaluación de las evidencias acerca de su eficacia y seguridad“, jejímž jednoznačným závěrem je, že neexistuje vědecký důkaz, který by potvrzoval účinnost homeopatie u jakékoliv patologie. Zpráva uvádí, že pozorované účinky jsou srovnatelné s placebem.
Jak se „ohýbá“ trh: když největší hráč neurčuje jen cenu u sebe, ale i u konkurence
Nakupování na internetu máme zafixované jako arénu tvrdé cenové konkurence: klik a hned vidíte, kdo je levnější. Jenže co když se cenový boj nevyhrává slevami, ale tichým vyjednáváním v zákulisí – tak, aby „levněji“ vlastně nikdo prodávat nemohl? Přesně takový obraz vykreslují odtajněné e‑maily a soudní podání v antimonopolní žalobě státu Kalifornie proti Amazonu, na které upozornil web Ars Technica.
Spalničky v Bangladéši: varování, které bychom neměli přehlížet
V Bangladéš čelí děti jedné z nejhorších epidemií spalniček za poslední roky. Podle UNICEF se situace rychle zhoršuje – během několika týdnů bylo potvrzeno více než 3000 případů a 166 dětí už nákaze podlehlo.
Univerzity jako obranná linie demokracie: proč se bez veřejné angažovanosti neobejdeme
Demokracie se často bere jako „danost“ – jako něco, co tu prostě je a bude. Jenže právě tahle samozřejmost je nebezpečná. V posledních letech sílí tlak na demokratické instituce, roste nedůvěra vůči odbornému poznání a šíří se nálady, které z veřejné debaty vytlačují argumenty ve prospěch emocí a jednoduchých hesel.
Když je příběh pravdivý, ale sbírka falešná: nejzáludnější spenden‑scam na sociálních sítích
Představte si to: scrollujete feed, mezi fotkami z dovolené a zprávami od přátel se objeví výzva k darům pro vážně nemocné miminko. Fotky vypadají skutečně, text je konkrétní, emoce silné. A hlavně – příběh sedí, protože je založený na reálném dítěti. Jenže právě to je ten trik. Nejde o vymyšlené dítě. Jde o přesměrování peněz.
Světový imunizační týden 2026
Každý rok na konci dubna si svět připomíná význam očkování během Světového imunizačního týdne (World Immunization Week), který organizuje World Health Organization. V roce 2026 tato iniciativa opět zdůrazňuje, že očkování patří mezi nejúčinnější nástroje moderní medicíny.
Když se škola stane „trhem“: co nám příběh z Iowy říká o americkém školství (a proč to může zajímat i Evropu)
V Evropě jsme zvyklí, že veřejná škola je především služba státu či obce: dítě má „svou“ spádovou školu, financování je relativně stabilní a alternativy existují, ale většinou nejsou navázané na to, že by veřejné peníze hromadně odtékaly z veřejného systému. V USA je však financování a správa škol výrazně decentralizovaná – a právě to je klíč k pochopení, proč se „výběr školy“ (school choice) v některých státech stává existenciální otázkou pro tradiční veřejné školy.
Různé poruchy spánku se liší i podle zasažené oblasti mozku
Chronickými poruchami spánku trpí asi 20 až 35 % populace – a ve vyšším věku až polovina všech lidí. Navíc každý dospívající nebo dospělý člověk občas zažije spánkovou deprivaci alespoň v rámci jedné noci. Není to ale zdaleka totéž a rozdíl mezi krátkodobým a dlouhodobým problémem je jasně vidět i v mozku.
