Výběr včelí matky neboli královny je mnohem komplikovanější, než se doposud zdálo. Kalifornští vědci ho v nové studii přirovnávají k porodu středověkého panovníka.
Stalin se vypořádal se starými bolševiky
Jedním ze spouštěčů tzv. Velké čistky se stala vražda Stalinova spolupracovníka S. M. Kirova 1. prosince 1934. O tom, kdo si vraždu objednal, existuje řada spekulací, včetně neprokázaných podezření na Stalina. Z obavy, aby atentát nedopadl i na jeho osobu, vydal Stalin dekret o teroristických útocích, který mj. stanovoval maximálně desetidenní projednání bez účasti dalších stran a bez možnosti odvolání a provedení trestu smrti ihned po vyhlášení rozsudku. Došlo k masovému zatýkání, především v řadách stranických funkcionářů, vrcholem Velké čistky se staly tzv. Moskevské procesy, při kterých byli odsouzeni k trestu smrti mimo jiné i bývalí Leninovi a Stalinovi spolupracovníci Lev Kameněv, Grigorij Zinověv a Nikolaj Bucharin. Popraven byl i bolševický vůdce Vladimir Antonov-Ovsejenko, který během říjnové revoluce zahájil výstřelem z křižníku Aurora útok na Zimní palác. Odsouzen k trestu smrti byl také maďarský bolševický politik Béla Kun, který byl jako mnozí jiní obviněn z trockismu. V roce 1937 byl unesen a později popraven bývalý bělogvardějský generál Jevgenij Miller.
Komunikační popel
Přistoupit na žádost vdovy rozloučit se v kruhu přátel se společným přítelem, jehož loď nečekaně doplula až na druhý břeh života, je laskavost, která se neodmítá. Sci-fi povídka.
Autor: Pavel Svoboda Čte: Jiří Trnka Hudba: Pepik Hipik
Odlišná cesta fotosyntézy: co dělá smrk jinak než kvetoucí rostliny
Mezinárodní tým vedený Romanem Kouřilem z Univerzity Palackého v Olomouci popsal unikátní uspořádání fotosyntetického aparátu smrku. Ukázal, že jehličnany využívají odlišnou strukturní organizaci fotosystému II než kvetoucí rostliny – a to jim může dávat výhodu v extrémních světelných podmínkách.
Když se škrtá ve vědě, neodnášejí to jen laboratoře. Nakonec na to doplatí pacienti
Na první pohled to může znít jako vzdálený spor z americké politiky: hádky o rozpočtech, úřadech a grantových pravidlech. Jenže autoři editorialu publikovaného v roce 2026 v odborném časopise Diabetes Care varují, že nejde o žádnou zákulisní byrokracii. Podle nich se v USA rozebírá systém biomedicínského výzkumu způsobem, který může dopadnout na vývoj léčby, prevenci nemocí i každodenní život pacientů — včetně lidí s diabetem.
Příchod humanoidních robotů do výroby: Kdy dávají smysl a jak se nespálit
Za tímto posunem stojí hned několik klíčových faktorů. Rychlý vývoj senzoriky, pokročilých systémů řízení a schopnosti učení umožňuje robotům mnohem lépe vnímat své okolí pomocí moderních algoritmů. Tím hlavním motorem je ale neustálý tlak na flexibilitu, protože současná výroba i logistika se mění mnohem častěji a dynamičtěji než v minulosti.
Muž, který „neměl“ většinu mozku
Případ francouzského muže, který žil téměř běžný život i přes extrémní poškození mozku, patří k nejpozoruhodnějším medicínským záhadám posledních desetiletí. Tento příběh, popsaný v článku na ScienceAlert, zásadně zpochybňuje naše dosavadní představy o tom, co je vědomí a kde v mozku vlastně vzniká.
Nová platforma Objection.ai: Hrozba pro novinářskou práci?
Tohle je opravdu jako z nějaké dystopické budoucnosti technofeudalismu. Americký miliardář Peter Thiel, který se bojí hněvu obyčejných lidí tak moc, že plánuje svůj přesun do Argentiny, financuje nový projekt Objection.ai. Jedná se o projekt australského tech byznysmana Arona D’Souzy, který má za 2000 dolarů komukoliv umožnit přezkoumat a právně napadnout novináře, pokud o vás napíší článek, který se vám tak úplně nelíbí.
Mizí mužský chromozom Y? Vědci řeší budoucnost mužů i lidské evoluce
Lidský chromozom Y, který je spojen s určováním mužského pohlaví, fascinuje vědce už desítky let. Podle některých evolučních biologů totiž postupně ztrácí geny – a teoreticky by mohl za miliony let úplně zmizet. To okamžitě vyvolalo titulky o „konci mužů“, ale realita je mnohem složitější a zajímavější.
Návrat divokých velkých býložravců podporuje rozmanitost hmyzu
Druhová pestrost hmyzu v české přírodě výrazně klesá. Zmírnit tento propad může návrat velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a praturů – do krajiny. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR), kteří sledovali pět skupin hmyzu na jedenácti lokalitách v České republice s celoroční pastvou velkých kopytníků. Výsledky publikoval odborný časopis Journal of Applied Ecology.
