Kniha Dokud není konec autora Filipa Saivera si dala za úkol popsat život Josefa Mašína v celé jeho šíři a slávě. Účastník třetího odboje a velkého útěku na Západ, velký podnikatel a kontroverzní osobnost nyní žijící v USA. Autor popisuje život rodiny Mašínových i zvůli dvou režimů drtících osudy jejích členů. Později s důrazem na Josefa Mašína sleduje jeho život na Západě a oslavným tónem seznamuje čtenáře s člověkem, který je jasným pánem svého osudu. Květnatá mluva knihy, stále se opakující obraty i nekritická oslava Josefa Mašína jsou mnohdy nechtěným zdrojem humoru v knize. Autor z důvodů, jaké zná jen on sám, přehlédl celou řadu faktů a skutečností i ze současnosti, kniha tak končí pohledem na část pravdy a v závěru text připomíná torzo. Většina si dokáže domyslet i ten nevyřčeny zbytek, ale není dobré řečené považovat za celou pravdu.
Nejtenčí nanošpagety – z mouky a kyseliny mravenčí
Nejtenčí špagety na světě, asi 200krát tenčí než lidský vlas, vytvořili vědci z University College London a dalších institucí. Tyto špagety nemají být novou (exotickou, dekadentní…) potravinou, ale byly vytvořeny kvůli širokému využití, které nanovlákna tohoto typu mají v medicíně i průmyslu.
Popsali mechanismus vzniku rezistence bakterií k nanočásticím stříbra
Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci (UP) popsali mechanismus, pomocí kterého si bakterie vytváří odolnost k nanočásticím stříbra, jež mohou vrátit antibiotikům jejich ztracenou sílu. Odborníci zjistili, že bakterie vystavené nanočásticím stříbra nadměrně produkují látky, pomocí kterých přinutí nanočástice stříbra ke shlukování – ty poté ztratí svoji antibakteriální účinnost. Zároveň našli způsob, jak bakteriím zabránit, aby si vůči nanočásticím stříbra vybudovaly rezistenci. Tyto nové poznatky mohou výrazně pomoci v boji s rostoucí odolností mikroorganismů vůči antibiotikům, která značně komplikuje léčbu bakteriálních infekcí. Výsledky práce olomouckých vědců zveřejnil časopis Communications Biology.
S novými sluchátky s umělou inteligencí můžete „vypnout“ svět a ztlumit všechny zvuky v okolí.
Vedci predstavili slúchadlá na báze umelej inteligencie, ktoré vytvoria okolo používateľa zvukovú bublinu a blokujú všetky zvuky z okolia.
„Rozestupy“ fungovaly jako ochrana před epidemiemi už v pravěku
Už první evropské kultury, které se sdružovaly ve větších městech, ovládaly základní epidemiologická pravidla. Na modelu neolitické megaosady na Ukrajině to potvrdili američtí vědci.
Vědci zkoumali, jak umělá inteligence dokáže v textu rozpoznávat lidské emoce
Vědci testovali, nakolik spolehlivě dokáže AI k textu přiřadit náladu pisatele – zda je například šťastný, smutný, nebo naštvaný. Výzkum je založen na analýze vesměs krátkých příspěvků na síti X (Twitter).
Laboratoř: Už před 12 tisíci lety zřejmě lidé používali přeslen
V Izraeli se našly 12 tisíc let staré vápencové kameny s otvorem, na nichž si zřejmě pravěcí lovci a sběrači vyráběli přízi. Vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě doložili, že jde o raný příklad používání rotační technologie. Doklady o zpracování vláken existují už z doby před 25 tisíci lety, připomínají vědci v pořadu Laboratoř Českého rozhlasu Plus.
Lesnictví pod vlivem cyklů sluneční aktivity
Jak ovlivňují sluneční cykly růst lesů? Jak letokruhy reagují na změny v solární aktivitě. A co to znamená pro budoucnost lesního hospodářství? Budeme moci v budoucnu lesní kalamity předvídat za pomoci slunečních cyklů? Nejen na tyto otázky odpoví v dnešní epizodě vědecký pracovník z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, doktor Václav Šimůnek, odborník na dendrochronologii, ekologii a pěstování lesa.
Dusíkem dopovaný grafen může sloužit jako Popelka pro oddělování vzácných plynů
Výzkumný tým z CATRIN Univerzity Palackého a VŠB-Technické univerzity Ostrava přišel ve spolupráci s kolegy z americké Pacific Northwest National Laboratory a indického Institute of Technology Jammu s novým řešením pro oddělování vzácných plynů v podobě dvourozměrných dusíkem dopovaných grafenových materiálů.
Kvůli závislosti na technologiích zakrňujeme. AI nám může pomoci být více lidmi, tvrdí americká vědkyně
Sociální sítě a technologie vydělávají tím víc, čím víc času jim věnujeme. Můžeme je ale použít i naopak: aby nám pomohly trávit čas smysluplně. Změnit zažité algoritmy se snaží americká výzkumnice Sophie Hamiltonová ze Stanfordovy univerzity, která zároveň pracuje pro hudební a podcastovou službu Spotify.
