Impakty asteroidů a dalších těles představují ničivé události, které stojí za (některými) masovými vymíráními. Tím dochází zase obvykle k následnému zrychlení evoluce. Speciálně před více než 3 miliardami let mohla taková událost fungovat ještě jinak, bez vymírání. Nadja Drabon z Harvardu uvádí, že před asi 3,26 miliardami let došlo k impaktu obřího meteoritu, tzv. událost S2, jejíž stopy jsou dodnes patrné v oblasti Barberton Greenstone v Jihoafrické republice. Sedimentologie, geochemie a analýza složení izotopů uhlíků vykresluje podle autorů studie následující scénář: Meteorit S2, který byl podle odhadů až 200krát větší než ten z konce křídy (asi míněno ve smyslu hmotnosti?), vyvolal tsunami, která promíchala oceán a spláchla trosky z pevniny do pobřežních oblastí. Teplo z dopadu způsobilo vyvření nejsvrchnější vrstvy oceánu a zároveň ohřálo atmosféru. Vše zahalil hustý oblak prachu, který zastavil veškerou probíhající fotosyntézu.
Lidské tělo je vynikající inkubátor pro mikroby, říká Miloslav Kverka
Co vše víme o mikroorganismech, které žijí v našem těle i na něm? V čem se zásadně změnil jejich výzkum od dob Louise Pasteura? A začínají všechny nemoci ve střevě? Epizodou věnovanou střevnímu mikrobiomu provází imunolog Miloslav Kverka, vedoucí laboratoře buněčné a molekulární imunologie v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Se svým týmem se zaměřuje na tři hlavní témata spojená s mikrobiotou: na imunitu, autoimunitní onemocnění a možná překvapivě i na duševní zdraví.
Revoluční materiál COF-999 pro zachycování CO2 ze vzduchu přináší naději v boji s klimatickou změnou
Vědci představili revoluční materiál pro přímé zachycování oxidu uhličitého ze vzduchu, který by mohl významně přispět k řešení klimatické krize. Nová technologie představuje zásadní pokrok v oblasti přímého zachycování uhlíku ze vzduchu (direct air capture, DAC) a nabízí dosud nevídanou účinnost a stabilitu. Jakých výsledků vědci dosáhli?
Tomáš Koblížek: Nevýhody bezmezna. Kritika absolutismu v otázce svobody slova
Tomáš Koblížek působí v Oddělení analytické filosofie na Filosofickém ústavu AV ČR. Aktuálně se zaměřuje na témata, v nichž se filosofie jazyka překrývá s etikou, jako jsou hate speech či dezinformace. Mezi jeho hlavní publikace patří francouzská monografie La conscience interne de la langue (2021), kde se mj. zabývá otázkami agresivity v jazyce. Celkem třikrát byl hostujícím vědeckým pracovníkem na badatelských centrech na École normale supérieure a CNRS v Paříži. Vedle toho absolvoval studijní pobyty na University of Washington v Seattlu a St Mary’s University College v Londýně.
O vlastencích a ukradených symbolech
Vlastenec. Dřív hrdina, dnes pomalunadávka. Proč? Kde se bere nenávist ve společnosti? Jaký vliv na ni mají dezinformace? A proč bychom se měli míň ohlížet do doby první republiky? Otázky pro filozofa a odborníka na hate speech Tomáše Koblížka z Akademie věd. Ptá se Janetta Němcová.
Jak může užívání konopí ovlivnit vývoj mozku během dospívání?
Nová studie publikovaná v Journal of Neuroscience se zaměřila na to, jak experimentování s konopím v období dospívání může ovlivnit tloušťku mozkové kůry a vývoj neuronálních spojení. Výzkum zahrnoval jak experimentální část na myších, tak analýzu mozkových skenů u dospívajících chlapců, což poskytlo lepší vhled do mechanismů spojených s účinky THC (psychoaktivní složky konopí) na mozek v tomto citlivém období.
„Co budeš dělat?“ „Nevím.“
Kniha Hejno bílých vran je souborem rozhovorů s mladými dospělými, kteří z různých důvodů vyrůstali v ústavní péči. Vyprávějí nejenom příběhy o odebrání z nefunkčních rodin, ale také o svých prvních krocích mimo zdi dětských domovů. Mnozí nejistými dny prošli bez úhony, jiní si museli každý den tvrdě vydřít. Popisují osamělost, střet s realitou a bohužel i následky podvodů různých chytráků. Ty je uvrhly do další nejistoty. Všechny příběhy však spojuje naděje i touha jít dál. Mnozí se z nedostatku jiných možností vracejí zpět ke svým rodinám, jiní udělali tlustou čáru a odmítají jakékoliv spojení s rodinou. Rozhodně doporučuji k přečtení, svět viděný jejich optikou je mnohdy smutný, ale hlavně inspirující s ohromnou vůlí nezastavit se a jít stále dál za svými sny.
Vědci vytvořili atlas microRNA
Letošní i loňské Nobelovy ceny odrážejí, jak zásadní je RNA pro naše zdraví. Prostřednictvím mRNA se přepisuje dědičná informace do bílkovin, microRNA ji kontroluje. Nejnovější výzkum vědců ze Švédska a Kanady je sledoval v prvních dnech vývoje lidského embrya.
Jaderná fúze je řešením budoucí energetické nouze
Česká fyzika má na mezinárodní scéně dobré renomé. Jan Schäfer, experimentální fyzik z Vysoké školy báňské –Technické univerzity Ostrava, se podílí na výzkumu plazmatu, které se může stát základem energie budoucnosti. V prostředí plazmatu a s pomocí elektronových mikroskopů zkoumá nové materiály. „30 procent všech elektronových mikroskopů na světě má v sobě něco z České republiky,“ připomíná pro Český rozhlas Plus.
Nový český ekologický přípravek proti škůdcům
Účinnost prostředku, který má název Rock Effect New a získal i patentovou ochranu, je srovnatelná s botanickými i syntetickými pesticidy registrovanými v jiných zemích EU nebo v USA i Kanadě. V mnohých aspektech je dokonce lepší a výhodnější. Předností je především jeho ekologičnost a univerzálnost, kdy potlačuje rozvoj nejen škůdců, ale i patogenů, které se šíří během vegetace sporami.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 