Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Jak jsou některé rostliny, ryby, žraloci a korýši schopni přežít několik kilometrů pod hladinou oceánů – v hloubce, kde je teplota vody velmi nízká, nedostatek světla, ale především vysoký hydrostatický tlak?
Jakým způsobem se tyto organismy adaptovaly na tamní podmínky, především na odolnost vůči tlaku?
ptá se Martin Löffelmann, Olomouc
Mezinárodní tým odborníků prostudoval více než 100 genomů magické houbičky, lysohlávky Psilocybe cubensis. Jejich cílem bylo zmapovat vliv domestikace a kultivace na tuto pozoruhodnou plodinu.
Badatelé věří, že jejich výzkum, který nedávno publikoval časopis Current Biology, podpoří vznik nových kultivarů lysohlávky.
Z výzkumu vyplynulo, že komerční kultivary lysohlávky kvůli domestikaci postrádají genetickou diverzitu. Naopak australské populace lysohlávky rostoucí v přírodě jsou geneticky mnohem pestřejší. Jejich genomy mají i unikátní varianty genů, které těsně souvisejí s produkcí látky, kvůli které se tato lysohlávka pěstuje – psilocybinu.
V červenci 2023 obletěla svět zpráva, že vědci v Jižní Koreji objevili supravodivost LK-99 (CuO25P6Pb9) při pokojové teplotě a atmosférickém tlaku.
Tato zpráva vzbudila velký zájem nejen ve vědecké komunitě, ale i u široké veřejnosti. Nadšení však trvalo pouhé tři týdny. Několik dalších výzkumných zařízení v různých částech světa následně tento materiál vyrobilo a zjistilo, že publikované výsledky nejsou projevem supravodivosti, ale magnetismu. Nebylo to však poprvé, co byly výsledky objevu supravodivosti při pokojové teplotě publikovány a po nějaké době vyvráceny.
Obdržení alespoň jedné dávky vakcíny COVID-19 před první infekcí je silně spojeno se sníženým rizikem rozvoje stavu po prodělání onemocnění covid19, běžně známého jako long covid, uvádí studie zveřejněná v The BMJ.
Zjištění založená na údajích více než půl milionu dospělých ve Švédsku ukazují, že neočkovaní jedinci měli téměř čtyřikrát vyšší pravděpodobnost onemocnění long covidem, než ti, kteří byli očkovaní před první infekcí. Vědci zdůrazňují, že z těchto důkazů nelze přímo odvodit kauzalitu, ale tvrdí, že jejich výsledky „zdůrazňují důležitost primárního očkování proti COVID-19 pro snížení zátěže long covidem v populaci“.
Vědcům z Univerzity v Edinburghu se podařilo upravit bakterii Escherichia coli tak, aby dokázala účinně přeměnit odpad z polyethylentereftalátu (PET) na kyselinu adipovou. Tato kyselina se obvykle vyrábí z fosilních paliv pomocí energeticky náročných procesů a používá se k výrobě nylonových materiálů, léků a aromat.
Jsou to ti, kteří žijí v zemědělské krajině. Jedním z důvodů je umístění hnízda někde uprostřed pole, kde nejsou při sklizni vidět a řidič si jich nevšimne. Hnízda proto hledají zkušení a proškolení dobrovolníci, a někdy se podaří mláďata zachránit. Poděkování patří všem, kteří se na tom letos podíleli a také zemědělcům, kteří ornitologům s ochranou hnízd ochotně pomohli.
Výzkumný tým vedený vědci ze City University of Hong Kong a University of Hong Kong oznámil pokrok v léčbě poranění míchy pomocí geneticky modifikovaných lidských nervových kmenových buněk. Ukázalo se, že specifická modulace genové exprese na určitou úroveň v hNSC (human neural stem cells) může účinně podpořit rekonstrukci poškozených nervových obvodů a obnovit pohybové funkce, což nabízí velký potenciál pro terapii u pacientů s poraněním míchy.
V prestižní národní soutěži Česká hlava zabodovala Barbora Kamenická z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Ocenění si odnesla za výzkum technologií odstraňující léčiva, barviva a další nežádoucí látky z vody.
„Znamená to pro mě nesmírně mnoho. Nečekala jsem, že bych někdy něco takového mohla vyhrát. Když jsem dostala informaci o tom, že jsem laureátkou ceny, nevěřila jsem svým očím. Myslela jsem si, že to bude nějaký omyl, matrix. Měla jsem pocit zadostiučinění. Byla oceněná spíš naše práce. Za největší úspěch považuji vyvinuté technologie, provedený výzkum a podobně. Něco vyhrát je už jenom třešnička na dortu,“ říká.
Světová zdravotnická organizace (WHO) obvinila tabákový průmysl, že ve svých marketingových kampaních vědomě šíří falešné informace o elektronických cigaretách a cílí je na děti. Tabákové firmy podle WHO financují a pouštějí do světa falešné důkazy, aby podpořily své argumenty, že tyto výrobky jsou méně škodlivé. WHO požaduje, aby jednotlivé státy zavedly přísnější regulaci elektronických cigaret.
Za poslední dekádu nejsou k dispozici žádná data o sexualitě obyvatelstva ČR.
V Česku přitom mezi lety 1993-2013 probíhaly unikátní průzkumy tohoto typu, realizované Sexuologickým ústavem 1. LF a VFN. Poslední však proběhl přesně před deseti lety. Proto nyní startuje komplexní průzkum sexuality CzechSex, který jako první v ČR respektuje mezinárodní doporučení pro metodiku provedení reprezentativních výzkumů sexuality a genderu.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka