Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Aarhus University je druhou největší a druhou nejstarší univerzitou v Dánsku, která sídlí v druhém největším městě země. Aarhus je zároveň považováno za jedno z nejzelenějších měst v Evropě. Univerzita vyniká silným mezinárodním zaměřením a interdisciplinárním přístupem ke vzdělávání a výzkumu, což jí umožňuje efektivně řešit komplexní globální výzvy. Jak se tam komunikuje věda? Pro magazín Forum v rámci Erasmus zaměstnanecké stáže zjišťovala Pavla Hubálková.
Když média obletěla zpráva, že se českým vědcům podařilo zobrazit chromozom v přirozeném stavu, často se sdělení redukovalo na úspěch brněnského pracoviště AV ČR, které vyvinulo inovativní zobrazovací metodu A-ESEM. S návrhem využít ji pro studium chromozomů ale přišel Jaroslav Doležel z Olomouce, který se studiu chromozomů věnuje celý svůj profesní život.
Vědci z ÚOCHB AV ČR připravili látky, které dokážou na předem určeném místě v těle aktivovat proléčivo, zvýšit jeho efektivitu a zrychlit působení. Díky tomu bude možné líp cílit např. na zhoubné nádory, což má potenciál vylepšit terapii rakoviny. Tzv. aktivátory proléčiv nové generace vznikly v laboratoři Dr. Milana Vrábela a dva články věnované tématu otiskl významný vědecký časopis Angewandte Chemie.
Vědci využili umělou inteligenci (AI) k objevu více než 70 000 virů, které dosud nebyly známé. Mnohé z nich jsou velmi odlišné od dosud popsaných druhů. Výzkumníci použili metagenomiku – metodu, která umožňuje analyzovat genetické materiály v jejich prostředí, aniž by bylo nutné izolovat jednotlivé viry.
Jak se nový trestní řád, který stále počítá s mučením jako jednou z metod výslechu nebo trestem smrti třeba i za cizoložství, promítá do rozhodování soudů? I to je tématem výzkumu Josefa Vacka z Univerzity Karlovy, který za svou mimořádně obsáhlou a náročnou vědeckou práci posbíral už několik ocenění.
Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace krajiny na projevy klimatické změny. Drtivá většina občanů České republiky si dle výzkumů veřejného mínění uvědomuje probíhající změnu klimatu. Navzdory tomu však téměř polovina respondentů našeho výzkumu spíše nebo vůbec nezaznamenala v uplynulém roce v okolí svého bydliště konkrétní projevy změny klimatu. Stejný podíl lidí se domnívá, že si krajina s dopady klimatické změny poradí sama, bez zásahů člověka. Na druhou stranu česká veřejnost většinově podporuje adaptační opatření v krajině, zejména ta přírodní, iniciovaná státem, která nepředstavují pro lidi omezení.
Pavouci jsou jedovatí. Svůj chemický arzenál využívají pro lov kořisti nebo k obraně. Významnou složkou jedu jsou neurotoxiny s malými molekulami, které cílí na centrální nervový systém kořisti.
Během stárnutí, nebo když jsou lidé oslabení nemocí, se snižuje schopnost „dobíjení buněk“ prostřednictvím mitochondrií, buněčných elektráren symbiotického původu. Když poklesne výkonnost mitochondrií, vede to k únavě, degeneraci tkání a zrychlení stárnutí.
Endometrióza je chronické onemocnění, které postihuje mnoho žen po celém světě a může mít vážný dopad na kvalitu jejich života. Nedávné výzkumy naznačují, že metabolit nazývaný 4HI, který produkují některé prospěšné bakterie v našem střevě, by mohl hrát klíčovou roli v léčbě tohoto onemocnění.
I ve 21. století zůstávají hurikány rizikem, s nímž se lidstvo nedokáže vypořádat. Co o nich vlastně víme?
Hurikány, tajfuny a cyklóny patří mezi ty nejnebezpečnější přírodní jevy. Jsou smrtící, špatně předpověditelné a neexistuje proti nim jiné obrany než útěk. Přesto toho o nich víme pozoruhodně málo.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka