Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci (UP) popsali mechanismus, pomocí kterého si bakterie vytváří odolnost k nanočásticím stříbra, jež mohou vrátit antibiotikům jejich ztracenou sílu. Odborníci zjistili, že bakterie vystavené nanočásticím stříbra nadměrně produkují látky, pomocí kterých přinutí nanočástice stříbra ke shlukování – ty poté ztratí svoji antibakteriální účinnost. Zároveň našli způsob, jak bakteriím zabránit, aby si vůči nanočásticím stříbra vybudovaly rezistenci. Tyto nové poznatky mohou výrazně pomoci v boji s rostoucí odolností mikroorganismů vůči antibiotikům, která značně komplikuje léčbu bakteriálních infekcí. Výsledky práce olomouckých vědců zveřejnil časopis Communications Biology.
S novými sluchátky s umělou inteligencí můžete „vypnout“ svět a ztlumit všechny zvuky v okolí.
Vedci predstavili slúchadlá na báze umelej inteligencie, ktoré vytvoria okolo používateľa zvukovú bublinu a blokujú všetky zvuky z okolia.
„Rozestupy“ fungovaly jako ochrana před epidemiemi už v pravěku
Už první evropské kultury, které se sdružovaly ve větších městech, ovládaly základní epidemiologická pravidla. Na modelu neolitické megaosady na Ukrajině to potvrdili američtí vědci.
Vědci zkoumali, jak umělá inteligence dokáže v textu rozpoznávat lidské emoce
Vědci testovali, nakolik spolehlivě dokáže AI k textu přiřadit náladu pisatele – zda je například šťastný, smutný, nebo naštvaný. Výzkum je založen na analýze vesměs krátkých příspěvků na síti X (Twitter).
Laboratoř: Už před 12 tisíci lety zřejmě lidé používali přeslen
V Izraeli se našly 12 tisíc let staré vápencové kameny s otvorem, na nichž si zřejmě pravěcí lovci a sběrači vyráběli přízi. Vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě doložili, že jde o raný příklad používání rotační technologie. Doklady o zpracování vláken existují už z doby před 25 tisíci lety, připomínají vědci v pořadu Laboratoř Českého rozhlasu Plus.
Lesnictví pod vlivem cyklů sluneční aktivity
Jak ovlivňují sluneční cykly růst lesů? Jak letokruhy reagují na změny v solární aktivitě. A co to znamená pro budoucnost lesního hospodářství? Budeme moci v budoucnu lesní kalamity předvídat za pomoci slunečních cyklů? Nejen na tyto otázky odpoví v dnešní epizodě vědecký pracovník z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, doktor Václav Šimůnek, odborník na dendrochronologii, ekologii a pěstování lesa.
Dusíkem dopovaný grafen může sloužit jako Popelka pro oddělování vzácných plynů
Výzkumný tým z CATRIN Univerzity Palackého a VŠB-Technické univerzity Ostrava přišel ve spolupráci s kolegy z americké Pacific Northwest National Laboratory a indického Institute of Technology Jammu s novým řešením pro oddělování vzácných plynů v podobě dvourozměrných dusíkem dopovaných grafenových materiálů.
Kvůli závislosti na technologiích zakrňujeme. AI nám může pomoci být více lidmi, tvrdí americká vědkyně
Sociální sítě a technologie vydělávají tím víc, čím víc času jim věnujeme. Můžeme je ale použít i naopak: aby nám pomohly trávit čas smysluplně. Změnit zažité algoritmy se snaží americká výzkumnice Sophie Hamiltonová ze Stanfordovy univerzity, která zároveň pracuje pro hudební a podcastovou službu Spotify.
Simulace 1000 lidí pomocí umělé inteligence přesně kopíruje jejich chování
Pomocí modelu GPT-4o, který stojí za ChatGPT, vědci replikovali osobnost a chování více než 1000 lidí ve snaze vytvořit alternativu k ohniskovým skupinám a průzkumům veřejného mínění.
Možnosti umělé inteligence v oblasti diagnostiky jsou slibné
Umělá inteligence diagnostikovala lépe než lékaři. Někteří její potenciál využít nechtějí, jiní to neumí. Alespoň to ukázala studie z letošního podzimu, kdy chatbot s umělou inteligencí (ChatGPT) při posuzování lékařských kazuistik předčil samotné lékaře – a to i v případě, že sami tento nástroj využívali. Studii zveřejnil časopis Americké lékařské společnosti (JAMA).
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 