Vitamin E acetát a některé další látky obsažené v liquidech e-cigaret deformují a oslabují ochrannou lipidovou vrstvu uvnitř plic. Zjistili to vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR ve spolupráci s Helsinskou univerzitou. Studii vydal časopis Scientific reports v nakladatelství Nature.
Long covid: Akumulace spike proteinu SARS-CoV-2 spojená s dlouhotrvajícími účinky na mozek
Vědci z Helmholtzova centra v Mnichově a Ludwig-Maximilians-Universität (LMU) odhalili mechanismus, který může vysvětlit neurologické příznaky long covidu. Studie ukazuje, že spike protein viru SARS-CoV-2 zůstává v ochranných vrstvách mozku (meningy) a kostní dřeni lebky až čtyři roky po infekci. Tato přetrvávající přítomnost může vyvolávat chronický zánět a zvyšovat riziko neurodegenerativních onemocnění.
Epileptický záchvat nepřichází vždy zčistajasna
Góóól! Hlasitý výkřik se nese fotbalovým stadionem a euforičtí fanoušci v první řadě části tribuny vyskočí a zvednou ruce. To stejné udělá jen o chvilinku později řada druhá, pak třetí, čtvrtá… Mexická vlna se postupně šíří po obvodu hlediště, diváci skandují a nadšení graduje.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně testují nový materiál z technického konopí
Dřevotřískový nábytek by podle brněnských vědců mohla nahradit tzv. konopotříska. Může totiž být pevnější, a technické konopí navíc roste mnohonásobně rychleji než dřevo. „Dřevotřísková deska vydrží cca o polovinu menší zatížení,“ srovnává Petr Vyškovský výsledky zátěžových testů materiálů ze dřeva a technického konopí.
Knižní tip: Moc a pokrok (Tisíciletý boj o technologii a prosperitu)
Tuto knihu jsme napsali, abychom ukázali, že pokrok není nikdy automatický. Dnešní pokrok opět obohacuje malou skupinu podnikatelů a investorů, zatímco většina lidí je bezmocná a má jen malý prospěch, říkají autoři Daron Acemoglu (ekonom, profesor na MIT a držitel několika významných ocenění) a Simon Johnson (profesor na Sloanově škole na MIT, bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu).
Rýže odolávající změnám klimatu
Rýže je základní potravinou pro více než polovinu světové populace, a proto její odolnost vůči měnícím se klimatickým podmínkám představuje zásadní výzvu. Indičtí výzkumníci se zaměřili na genetické úpravy průduchů na listech rýže, které hrají klíčovou roli v regulaci fotosyntézy, výměny plynů nebo výparu vody. Pomocí technologie CRISPR/Cas9 upravili gen OsEPF1, čímž zvýšili hustotu průduchů, a tím zlepšili efektivitu fotosyntézy a odolnost rostlin vůči vysokým teplotám.
Sugarcrete z bogasy
Po zpracování cukrové třtiny zůstává spousta odpadní biomasy bagasy. Buď skončí na skládce, nebo z ní lze vyrobit něco užitečného. Pozoruhodnou možností je cukrbeton Sugarcrete, který je překvapivě odolný a přitom nabízí celou řadu výhod. V mírném pásu se ale budeme muset poohlédnout po jiné plodině.
Přiznání iluminátů
Jazyk a myšlení jsou vzájemně provázané. To je ostatně i hlavní důvod, proč dlouho bývalo tabu překládat svaté knihy. Přečtete si například, že nemáte nechat čarodějnici naživu, ale po tisících upálených nebožaček zjistíte, že váš překlad Bible z hebrejštiny byl zavádějící. A že většina těch děvčat na košťatech zemřela neprávem, protože jste měli upalovat jen bylinkářky. Mnohem větší lingvistické mrzení ale nastává u magických knih, kde má slovo přímý vliv na realitu. Pokud někdy začnete fušovat do okultní translatologie a zároveň si chcete ušetřit řadu potíží (což se tedy s magickou praxí prakticky vylučuje, ale nechme to být), možná byste měli vědět, že:
Přílišné nadšení škodí
Kniha Dokud není konec autora Filipa Saivera si dala za úkol popsat život Josefa Mašína v celé jeho šíři a slávě. Účastník třetího odboje a velkého útěku na Západ, velký podnikatel a kontroverzní osobnost nyní žijící v USA. Autor popisuje život rodiny Mašínových i zvůli dvou režimů drtících osudy jejích členů. Později s důrazem na Josefa Mašína sleduje jeho život na Západě a oslavným tónem seznamuje čtenáře s člověkem, který je jasným pánem svého osudu. Květnatá mluva knihy, stále se opakující obraty i nekritická oslava Josefa Mašína jsou mnohdy nechtěným zdrojem humoru v knize. Autor z důvodů, jaké zná jen on sám, přehlédl celou řadu faktů a skutečností i ze současnosti, kniha tak končí pohledem na část pravdy a v závěru text připomíná torzo. Většina si dokáže domyslet i ten nevyřčeny zbytek, ale není dobré řečené považovat za celou pravdu.
Nejtenčí nanošpagety – z mouky a kyseliny mravenčí
Nejtenčí špagety na světě, asi 200krát tenčí než lidský vlas, vytvořili vědci z University College London a dalších institucí. Tyto špagety nemají být novou (exotickou, dekadentní…) potravinou, ale byly vytvořeny kvůli širokému využití, které nanovlákna tohoto typu mají v medicíně i průmyslu.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 