Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Pokud se vrátíme do prázdného kouta vesmíru, uvidíme třeba, že poránu je prázdný a někdy později znovu. Na časovém intervalu opravdu nezáleží. Důležité je, že začnete s prázdnem a skončíte s prázdnem, ale co se stane mezi tím, můžeme jen hádat. Vakuum klidně mohlo změnit kostým, stejně jako to udělal higgs, což umožnilo vznikání a zanikání virtuálních částic. Tyto virtuální částice zanechávají svou stopu na vakuu stejně jako na higgsovi. Dávají mu hmotnost. Dávají mu energii – hodně energie.
Záznam veřejné debaty „Prolomení bariér v akademickém prostředí”, kterou uspořádal Francouzský institut v Praze spolu s Goethe-Institutem a Univerzitou Karlovou v rámci cyklu Queer 24.
Akce proběhla ve čtvrtek 18. dubna v Kampusu Hybernská a hlavním tématem byly zkušenosti LGBTQ+ komunity na akademické půdě. Na této akci podporované Francouzsko-německým kulturním fondem se sešli francouzští, němečtí a čeští řečníci, kteří diskutovali o obtížích, s nimiž se setkávají studenti a výzkumní pracovníci z LGBTQ+ komunity. Diskuse se bude týkala i osvědčených postupů a předpisů v oblasti sociální, administrativní, aj.
Viry ovlivňují naše životy od nepaměti, každý jsme se s nimi setkali. Viry většinou vidíme jen jako nepřátele, kteří ohrožují naše zdraví. Virologie je ale plná neskutečných příběhů, a proto se Karolína Štaflová z Ústavu organické chemia a biochemie rozhodla vytvořit Podcast o virech.
Když v roce 1990 skončí mladý nadějný student Matthew po těžkém úrazu hlavy na operačním sále, jeho rodina má všechny důvody věřit, že se vrátí zpět do života. S ubíhajícím časem však začíná být stále jasnější, že Matthew už se zpět nikdy nevrátí a rodina bude postavena před nejtěžší volbu. Nejen o tom autorka vypráví v knize smutné i plné nadějí. I přes velmi těžké téma knihu doporučuji každému, kdo projeví zájem o realitu rodin s milovaným ve vegetativním stavu.
Poslanci Evropského parlamentu v únoru schválili návrh Evropské komise, který je prvním krokem ke zmírnění přísných pravidel pro takzvanou genetickou modifikaci organismů na území EU. V analýze popisujeme důležité souvislosti i samotnou techniku genetické modifikace.
Kašperské Hory – město plné zlata a skvělých příležitostí… Muzeum seismometrie provozované Geofyzikálním ústavem AV ČR v.v.i. je vzdáleno jen pár kilometrů od centra města. Nachází se v nově zrekonstruované budově seismické observatoře, kde jsou k vidění historické seismometry a registrační aparatury. Součástí prohlídky je rovněž dobrodružná procházka štolou Kristýna, kde se dříve těžilo zlato.
Klíšťata se bojí mravenců, ukázal nový výzkum. Vědce také rovnou napadlo, jak toho využít – otestovali mravenčí feromony jako repelent proti nebezpečným parazitům.
Klíšťata jsou všude, podle nových výzkumů dokonce více v parcích než ve volné přírodě. Přenášejí spoustu nebezpečných nemocí a ochrana před nimi je složitá. Vědci proto neustále pracují na nových typech repelentů, které by člověka i zvířata před roztoči ochránily. Stále více se inspirují v přírodě a jejích mechanismech – ty totiž na rozdíl od lidských laboratoří měly díky evoluci na vývoj vlastních triků desítky milionů let.
Téměř tři tisíce nasbíraných klíšťat, z toho 44 % infikovaných. Navíc odborníci zjistili, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná více než ta v přírodě. Projekt nazvaný Klíšťata ve městě odstartoval v roce 2023 a potrvá další tři roky. Parazitologové z Biologického centra AV ČR na něm spolupracují s odborníky ze Státního zdravotního ústavu v Praze a VŠB – Technické univerzity Ostrava. Vzhledem ke zjištěním odborníků a příchodu teplejších dnů by se lidé už měli začít zamýšlet nad možnostmi prevence a ochrany sebe i svých čtyřnohých mazlíčků.
Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se se změnami podmínek, konstatuje lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, zároveň ale zpochybnil budoucnost buku.
Pentózové sacharidy život jsou součástí dnešních nukleových kyselin, takže je život zřejmě potřeboval od samého počátku. Jejich dostupnost na rané Zemi je však nejasná, protože tyto molekuly jsou chemicky celkem nestabilní.
Nová studie provedená vědci z Tokyo Institute of Technology došla k závěru, že aldonáty C6 mohly fungovat jako zdroj pentóz i bez potřeby enzymů. Tyto reakce by navíc měly probíhat i na rané Zemi (být „kompatibilní“ s tehdejšími podmínkami). Aldonáty jsou soli karboxylových kyselin s více hydroxylovými skupinami. Aldonáty můžeme brát jako deriváty sacharidů. Nové vysvětlení tedy počítá s tím, že jednodušší (tj. s méně uhlíky) molekuly vznikaly ze složitějších. Jde ovšem o to, že aldonáty jsou oproti pentózám chemicky mnohem stálejší.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka