Některé houby dokážou hromadit velké množství kovů ze svého okolí – takovým druhům říkáme hyperakumulátory. Muchomůrka šiškovitá (Amanita strobiliformis) je jednou z těchto hub a dokáže ve svých plodnicích nashromáždit až stovky miligramů stříbra na kilogram sušiny.
Podle vědců mají nejbohatší lidé zásadní vliv na změny klimatu
Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
Zamiloval se do umělé inteligence, pak si vzal život: Chatboti mohou vést k závislosti
Všetkého veľa škodí – a platí to aj o umelej inteligencii. Výskum MIT v spojení so spoločnosťou OpenAI dokázal, že AI a na nej založených četbotov môžeme prirovnať k nadmernému využívaniu sociálnych sietí, hazardným hrám či požívaniu alkoholu.
O lesních včelařích
První zmínka o včelařství v lesích pochází z roku 1057 a byla zachycena v zakládací listině litoměřické kapituly. Lesní včelaři vybrali si v rozsáhlých lesích příhodné stromy, jež si známkovací sekerou označili a časem vyhloubili. Stromy ty byly od lesních zřízenců chráněny a brtník, jenž je osadil, platil z nich jisté dávky, buď medem, voskem, nebo i penězi.
Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
O krok blíže jednodušší výrobě baterií, které navíc mají větší stabilitu a delší životnost, se posunuli vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR. Představili novou polopevnou látku pro baterie, která by mohla změnit budoucnost ukládání energie. Suspenzní elektrolyt s částečkami soli zlepšuje výkon a životnost dvouiontových baterií.
BAKTERIÁLNÍ VODIČE: Sci-fi nebo nová biotechnologie?
Představte si, že díky vodivým vláknům tvořeným bakteriemi by bylo možné do těla instalovat implantáty, které se následně úplně rozloží.
Silná rodina, odolná společnost: jak se bránit manipulaci a toxické propagandě?
Když se svět zdánlivě hroutí a vy se topíte v dezinformacích, přestaňte reagovat na zprávy a začněte se starat o svou rodinu. Zůstat pohromadě je jediný způsob, jak učinit nepřátelskou propagandu bezmocnou.
Pylová sezóna v plném proudu: Jak si ulevit, když trpíte pylovou alergií

Pylová sezóna je letos v Česku poměrně silná a dává zabrat všem, kdo trpí pylovými alergiemi. Alergici často popisují zhoršení potíží – silné kýchání, pálení očí, rýmu nebo i dušnost. V některých dnech je pylová zátěž tak vysoká, že může omezovat běžné denní fungování.
Pylová alergie a Česko
Každý třetí Čech se trápí s pylovou alergií. Nejčastěji se alergici během pylové sezóny potýkají s kýcháním a rýmou – tyto potíže trápí téměř 9 z 10 dotázaných. Více než 7 z 10 pak uvádí svědění očí, zatímco kašel a dušnost se objevují u zhruba každého třetího. Únava, která často doprovází dlouhodobý kontakt s alergeny, postihuje přibližně čtvrtinu alergiků. Ukázal to průzkum společnosti Stiebel Eltron, který probíhal mezi 1037 respondenty ve věku 18 až 65 let prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
Průlom ve šlechtění rýže: Vysoké výnosy a nízké emise metanu
Mezinárodní tým vědců dosáhl významného pokroku v boji proti změně klimatu vyvinutím nové odrůdy rýže, která výrazně snižuje emise metanu, ale zachovává vysoké výnosy. Rýže, jedna z hlavních světových potravin, je zodpovědná za přibližně 13 % celosvětových emisí metanu antropogenního původu. Tradičně se však pěstuje na zaplavených polích, což vytváří ideální prostředí pro mikroorganismy produkující metan.