Přiznání iluminátů

Jazyk a myšlení jsou vzájemně provázané. To je ostatně i hlavní důvod, proč dlouho bývalo tabu překládat svaté knihy. Přečtete si například, že nemáte nechat čarodějnici naživu, ale po tisících upálených nebožaček zjistíte, že váš překlad Bible z hebrejštiny byl zavádějící. A že většina těch děvčat na košťatech zemřela neprávem, protože jste měli upalovat jen bylinkářky. Mnohem větší lingvistické mrzení ale nastává u magických knih, kde má slovo přímý vliv na realitu. Pokud někdy začnete fušovat do okultní translatologie a zároveň si chcete ušetřit řadu potíží (což se tedy s magickou praxí prakticky vylučuje, ale nechme to být), možná byste měli vědět, že:

Další

Přílišné nadšení škodí

Kniha Dokud není konec autora Filipa Saivera si dala za úkol popsat život Josefa Mašína v celé jeho šíři a slávě. Účastník třetího odboje a velkého útěku na Západ, velký podnikatel a kontroverzní osobnost nyní žijící v USA. Autor popisuje život rodiny Mašínových i zvůli dvou režimů drtících osudy jejích členů. Později s důrazem na Josefa Mašína sleduje jeho život na Západě a oslavným tónem seznamuje čtenáře s člověkem, který je jasným pánem svého osudu. Květnatá mluva knihy, stále se opakující obraty i nekritická oslava Josefa Mašína jsou mnohdy nechtěným zdrojem humoru v knize. Autor z důvodů, jaké zná jen on sám, přehlédl celou řadu faktů a skutečností i ze současnosti, kniha tak končí pohledem na část pravdy a v závěru text připomíná torzo. Většina si dokáže domyslet i ten nevyřčeny zbytek, ale není dobré řečené považovat za celou pravdu.

Další

Nejtenčí nanošpagety – z mouky a kyseliny mravenčí

Nejtenčí špagety na světě, asi 200krát tenčí než lidský vlas, vytvořili vědci z University College London a dalších institucí. Tyto špagety nemají být novou (exotickou, dekadentní…) potravinou, ale byly vytvořeny kvůli širokému využití, které nanovlákna tohoto typu mají v medicíně i průmyslu.

Další

Popsali mechanismus vzniku rezistence bakterií k nanočásticím stříbra

Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci (UP) popsali mechanismus, pomocí kterého si bakterie vytváří odolnost k nanočásticím stříbra, jež mohou vrátit antibiotikům jejich ztracenou sílu. Odborníci zjistili, že bakterie vystavené nanočásticím stříbra nadměrně produkují látky, pomocí kterých přinutí nanočástice stříbra ke shlukování – ty poté ztratí svoji antibakteriální účinnost. Zároveň našli způsob, jak bakteriím zabránit, aby si vůči nanočásticím stříbra vybudovaly rezistenci. Tyto nové poznatky mohou výrazně pomoci v boji s rostoucí odolností mikroorganismů vůči antibiotikům, která značně komplikuje léčbu bakteriálních infekcí. Výsledky práce olomouckých vědců zveřejnil časopis Communications Biology.

Další

Laboratoř: Už před 12 tisíci lety zřejmě lidé používali přeslen

V Izraeli se našly 12 tisíc let staré vápencové kameny s otvorem, na nichž si zřejmě pravěcí lovci a sběrači vyráběli přízi. Vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě doložili, že jde o raný příklad používání rotační technologie. Doklady o zpracování vláken existují už z doby před 25 tisíci lety, připomínají vědci v pořadu Laboratoř Českého rozhlasu Plus.

Další

Lesnictví pod vlivem cyklů sluneční aktivity

Jak ovlivňují sluneční cykly růst lesů? Jak letokruhy reagují na změny v solární aktivitě. A co to znamená pro budoucnost lesního hospodářství? Budeme moci v budoucnu lesní kalamity předvídat za pomoci slunečních cyklů? Nejen na tyto otázky odpoví v dnešní epizodě vědecký pracovník z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, doktor Václav Šimůnek, odborník na dendrochronologii, ekologii a pěstování lesa.

Další